Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKonzerva
Autor
Květoň Zahájský
Počkat, já si vzpomenu, bylo to něco jako zavařovací, nebo piksloidní… Konzervativní! To je ten výraz, který hledám. Ano, jsem do jisté míry konzervativní. Proto se mi oškliví všeliké ty novoty, výstřelky a modernosti. Kupříkladu v oblékání jsem zcela nenáročný až asketicky skromný. Šatstvo nakupuji téměř výhradně v obchodech s použitým zbožím. Je to nejen laciné ale především ekologické. Z toho důvodu na mě pohlížejí se zalíbením environmentalisté a ochránci přírody, neboť i celkově vyhlížím tak nějak ekologicky; dalo by se říct téměř recyklovaně.
Ze stejného důvodu se obklopuji obnošenými přístroji. Co na tom, že oprchal pel jejich mladosti, jsou hlučné, dýchavičné a energeticky náročné. Hlavně že fungují. Ale má to i své stinné stránky. Například můj letitý skútr. Jenom za letošek mi dvakrát uletěl přední blatník, jednou zcela a jednou částečně upadl blok vzduchového chlazení, v květnu se ulomil držák kufříku, minulý měsíc jsem ztratil fajfku od zapalovací svíčky a v úterý mi cestou do práce umřely tři válce motoru. Pravda, jeden zůstal naživu a funkční, ale ten dokázal postrkovat mého Modrého sršně kupředu pouze rychlostí pohybu alpského ledovce. Do servisu to bylo dlouhých pět kilometrů, potupných a nedůstojných. Ani jistý J. K. Nazaretský si na Kalvárii nevystál tolik hanby a ponížení. Předjíždějící automobilisté troubili a blikali světly jako smyslů zbavení. Dokonce i postarší řidiči v klobouku, které jindy předjíždím i do prudkého kopce, stahovali okénka svých bleděmodrých Octavií se snopem aromatických stromečků na předním zrcátku a pohrdáním nešetříce mi radili, který tělní otvor mám s tím svým vehiklem navštívit. Tlustí manageři v tlustých SUV mě vytlačovali do příkopu, kam podle jejich názoru patřím, a když jsem jim vzdoroval klaksonem a ohyzdným šklebem, snažili se mě vybrzdit. Jeden cyklista, než mě téměř bez námahy předjel, za mými zády posměšně pokřikoval: „Stopa! Stopa! Hop, hop, hop!“
Čtyřicet minut jsem se vlekl na škytajícím a poskakujícím stroji, pravou ruku na jedné čtvrtině plynu, protože v kterémkoli jiném bodě motor zhasnul a bylo nutno odrážet se nohou, a s levou rukou totálně do modra odkrvenou. Odkrvenou, protože jsem ji držel prakticky permanentně zdviženou nad hlavou s vytrčeným prostředníčkem. Peklo, přátelé, peklo.
V servisu mě přivítal pan opravář předběžnou diagnózou: „A jéje! Něco vám z toho teče.“
„To teče ze mě,“ vysvětluji a stavím stroj na stojan, „deset minut to už jenom tlačím, protože motor ani neškytne.“ Abych své tvrzení demonstroval na příkladu, otočím klíčkem v zapalování. V tu chvíli se ozvalo takové tiché „blaf“ a blok motoru se rozhořel. Když se začala tavit plastová kapotáž a už se chtělo hořet i zadní pneumatice, přiběhl učeň s práškovým hasicím přístrojem a zbavil mého Modrého sršně utrpení.
A to se mi v sobotu stala další zajímavá věc.
Sekl jsem na zahradě trávu sice už postarší, ale dosud spolehlivou motorovou sekačkou (ne, to ještě není ono), když tu se znenadání vprostřed trávníku bez zjevné příčiny zastavil motor (ani to ještě není ono, ale přihořívá). Benzínový čtyřtakt nedbal nadávek, nezabraly opětovné pokusy o nahození, startovací šňůra se dokonce zasekla v poloze „vytaženo“ a odmítala se samovolně navinout zpět (vydržte, už to bude). I pomyslel jsem si, že se snad v útrobách žacího stroje zadrhl žvacholec houževnatější traviny a bude nutné jej manuálně vyprostit (a jsme ve finále).
Ve snaze otočit stroj na bok, uchopil jsem pravou rukou zesnulou sekačku za podvozek v místě, kde jsem tušil motor, a aj, byl tam. A rozžhavenější než já. Okamžitě jsem měl možnost přesvědčit se, jakým fofrem vzniká popálenina třetího stupně. Taky už vím, proč se Dieselovu motoru říká spalovací.
Proto bych rád využil této milé příležitosti, abych vám trochu opožděně popřál šťastné a veselé upálení mistra J. H.
25 názorů
Květoň Zahájský
30. 03. 2023niniw - díky, jsem potěšen.
"neboť i celkově vyhlížím tak nějak ekologicky; dalo by se říct téměř recyklovaně" - :o)
pobavilo ...
Květoň Zahájský
18. 07. 2022Petr Jestrabski – ony ty přístroje na manuální pohon měly něco do sebe.
Diano, od nenadálých událostí obecně lze přístrojům odpomoci i tak zvaným magnetováním. Chceme-li dosíci magnetováním rychlých účinků, vypijeme hodinu před magnetizací koflík odvaru z heřmánku, bezových květů a lžíce sádla psa z krve anglické, devátého z vrhu po slunce západu. Pak, bezprostředně před magnetickou operací třeme silně ruce lihovým nálevem z květů ořešáku, sporýše, ledku a ocelových pilin. Přidáme-li do směsi líhu parožného (z jeleního rohu), pomůžeme tím navíc rychle ženám od nadýmání.
Květoni, žádám o tvoje autorské svolení použít popsaný postup proti nečekaným událostem. u mne nejde o sekačku, ale ostatní věci v domácnosti, rovněž často postihované zákonem schválnosti.
Přátelé, starý skútr je již sešrotován, odpočívá v pokoji, ale nový jsem poctivě připravil na všechny nečekané události. Kapotu jsem omyl svěcenou vodou, ve které jsem vyvařil šalvěj, oměj a náprstník. Řídítka jsem omotal růžencem po babičce a pod sedadlo nasypal prášek z roztlučených ropuch, krmených svěcenými hostiemi s přidáním mechu, který vyrostl v lebce oběšeného a který z ní byl sebrán, když přibývající Měsíc stál v planetě Venuši. Taky jsem na přední blatník inkoustovou tužkou nakreslil runu Thorn a na zadní ruku Fátimy. Myslím, že teď už se nic zlého přihodit nemůže.
Co se týče trávní sekačky, pyšní se jménem Hecht. Až se člověku nabízí slovní spojení – echt Hecht, že, ale firma kupodivu není německá nýbrž česká. Respektive přístroje se montují u nás, ovšem součástky mají původ kdesi v lidové Číně. Když jsem si objednal originální náhradní díl, přišel za tři týdny. Dokonce v originálním obalu. V krabici od instantních polévek ovinutý výtiskem čínských novin.
Je to fejeton, řekl bych, a má to být tudíž nadsazené, jenže skutečnost je přesně takový veliký fejeton. První část mě vehnala zpátky do dávné totality, kdy jsem si koupil Babetu. Nikdy pořádně nejela, dávila se kuckala až zdechla. Nikde nikdo ji nedokázal opravit, a když jsem se jí zbavil nejela ani novému majiteli. Prostě chyba byla ve výrobě, v genech. Podobné to bylo s první "totalitní" sekačkou vyrobenou na Slovensku. Nikdy nikomu nesekala. T.
blacksabbath
16. 07. 2022Květoni....zvedl ljsi mi náladu......ba co dím....chechtám se tady - hubu od ucha k uchu......boží!!!!!!
Evženie Brambůrková
16. 07. 2022To jsem se zasmála. Sekačky máme podobné, jen zatím nehoří.
Na Babetě jsem vlítla do díry v silnici, když nějaký trouba přede mnou otevřel dveře svého vozu. Vypadl mi spojovací kabel, a tak sprostě jsem ještě nikdy nenadávala :-)))
svojho času som milovala Aj jahňa môže zabiť, chvíľu som sa pohrávala s myšlienkou takto geniálne zavraždiť exa ...bez šance nájsť vraždiaci nástroj:)
alebo príbeh z Indie - chlapík ležiaci na posteli zbadá pohyb pod dekou, na jeho brucho sa doplazil podriemať si jedovatý had...ten had bol v tom momente pod dekou aj u mňa, takmer som od strachu predčasne porodila, sugescia je sviňa:))))
Květoň Zahájský
15. 07. 2022Kočkodan opět nezklamal.
8hanko, Roald Dahl je mým velice velmi oblíbeným autorem. Jeho povídky prostě miluju. Každá je učebnicí humoru. Šokující pointa je jen nevyhnutelným vyvrcholení konfliktní situace, následkem politováníhodného nedorozumění, odhalením rozporu mezi lidským usilováním a jeho výsledkem.
Květoň Zahájský
15. 07. 2022Diano, škodolibost, to je ta největší lidská radost. Máš recht.
:)
staré dobré časy, Vaud, Květoň, už len Aleš chýba...je super zase sa chechtať na Písmáku...
kedysi ma (príjemne) desili príbehy Roalda Dahla, jeden bol o kosačke
Květoni, oprav si tu spoustu překlepů (to jsi asi musel mít prsty na klávesnici posunutý) ve větě: „Jenom manželka je pořád ta stará, ale už na ni radši moc nesahám.“ ;-)
Asi je to ode mne ošklivé, Květoni, ale strašně jsem se bavila. Téma je mi velmi blízké, ale naštěstí se to netýkalo mých věcí. Ohromně vtipně napsáno! Škodolibě jsem se chichotala - tak promiň :-))))
Květoň Zahájský
15. 07. 2022Díky za kondolence. Už se mi v garáži zabydluje nový skútr, tentokrát Rudý sršeň Honda SH 125i. Zcela jiná liga. Snad mi pár let vydrží. Jenom sekačka je pořád ta stará, ale už na ni radši moc nesahám.
Mám pořád svého barcelonského skútra zvaného Pižďuch, který určitě ožije, když mu milostivě dobiju baterku. Kdybys chtěl, tak ho dovalím na Hanó.
A jejej, a to jsem si myslela, že se většina takových průšvihů stává pouze mně a je úplně jedno, zda jde o věci nové, zánovní, či šrotové. Díky za povídku, která mě pohladila po hlavičce i dušičce.
Marcela.K.
15. 07. 2022Asi bys mohl kamarádit s mým manželem.
Rád jezdívá s odpadky do sběrného dvora za svojí bývalou podřízenou.
„ Zase za Vendulkou?“ volám na něj z okna a on se jen usmívá pod vousy a já už do garáže ani nelezu. Je to jeho recyklovací pracoviště.