Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNikdykde 72.
Autor
Benetka
Provozní doba skladu je od 7:00 do 16:00. Poměrně často se však stává že si přijede zákazník pro zboží v režimu osobní odběr nebo polský kamion s vykládkou materiálu třeba již v 6:45. To Slávek snídá své obvyklé jablíčko a ti barbaři se na něj při tom dobývají! Zvoní na klaxon a buší do vrat až se všechno třese. No tak?! Co to je?!?! Hoří snad?!?!?! Ale kdež... Jsou to jen nedočkavci pro které zdá se je těch pár minut které by měli vyčkat otázkou života a smrti. Pravidelně před sedmou také přijíždí pro zboží rajcovní blondýnka z jedné firmy. Té jediné to Slávek odpouští. Vždycky na něj udělá TYSVÝVOČI_! A! Slávek roztaje jako sníh v létě. A ještě jí vždy naloží. Éééé teda... Naloží jí zboží do bílého volva XC90 a mává na rozloučenou... Eh. To se krapet zasnil. Jasně že nemává. Obzvlášt když s ní občas přijede její manžel... :)
A naopak. Stává se že někdo klidně přijede i za pět čtyři. Nojono - co už. Olupte! Avšak! Pátky... Pátky Slávek pravidelně vypouští. Prostě se sbalí v 15:30 a jde do... Respektive jede domů. Stejně tak to měl naplánováno i na ten včerejší. Jenže... Jak už se v životě moc x přesvědčil veškeré plány jsou často úplně k ho... Vlastně na ho... No prostě nebo tak. Šéf má dovolenou a tak se všichni z firmy vytratili nejpozději o půl třetí. Zbyl pouze Slávek. Zbyla pouze ZLATOHNĚDÁ. Jediní dva. On ve "svém" skládečku a Ona asi o stopadesát metrů dál ve svém kanclíku. Ona a on. Úplně a zcela na opačných stranách jedné budovy. A v 15:25 mu Ona volá. Pochopitelně pracovně - jak jinak?! Po cca pěti minutách Jí říká: Brzdi! Já už jdu domů. Zbytek dořešíme v pondělí. A Ona... Začne mu do telefonu plakat! Počkej! Neblázni říká Jí. Jdu za Tebou - chceš?! Áno! Zní odpověď... Zamyká skládeček a usedá do felušky. Zastaví před Jejím oknem. Usměje se na něj ale z očí se Jí řinou slzy. Vejde dovnitř a...
Vejde dovnitř a přistoupí těsně k ní. Neplakej šeptá Jí a hladí Ji po vLáskách. Obejme Ji a Ona mu pláče na rameni. Ústy hledá Její ústa. Líbají se. Hladí ji po celém těle. Laská oblé křivky ňader a zadečku. Postupně ze sebe svlékají jednotlivé kousky oblečení až jsou oba nazí. Pokládá Ji na stůl a dychtivě do Ní vstoupí. Vzdychne a prudce přiráží. Milují se jako dva divocí koně......
Vešel dovnitř přistoupil k ní a pohladil po vLáskách. Neplakej. Jsem tu s Tebou. A pro Tebe. Lásko moje... Zklidní se ztiší a přestane plakat. Klekne si k Její kancelářské židli a mluví spolu. Víš_? Slávi... Nezvládám to! Je toho na mě moc... Já vím odpovídá Jí a nepřestává Ji hladit. No... A takto a podobně spolu hovořili asi do půl šesté večer. Ona přitom pracovala a on Jí pomáhal. Tiskl a sešíval a razítkoval dokumenty a tak. Krásné páteční odpoledne - no ne?! ;)
A v 19:51 večer pak přistála na WA zpráva: Moc ďakujem Slávi + uzardělýsmajlík...
5 názorů
Slávi...tyjsi*ůl:-)))))sorry:-)))))....Krásnépátečnívodpůldne
Ve skutečnosti šlo o trochu jiný druh tisknutí, ale přesto věřím, že to odpoledne špatné nebylo.
Představa a realita jsou sice odlišné, ale dokud tě někdo potřebuje, není to marné :-)