Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKam chodí slunce spát
Autor
Delfín
Kam chodí slunce spát,
nám vkročit dáno není,
jen s lunou veršovat
smíme si po setmění
a hvězdám svěřovat
své sny i touhy zase,
na lásku ódy psát,
kořit se ženské kráse,
tiše si rozjímat
o tom, co snad je passé,
či si na lovce hrát,
co po lani své pase.
Krásné je jen tak snít
a do veršů sny vložit,
chvilku sám sebou být,
své srdce k nohám složit
té jedné jediné,
co v něm již dlouho žije,
když zní zas v hlavě mé
nádherná melodie
všech slůvek, kanoucích
z těch pro mne božských retů,
a rolničkový smích
při schůzkách v arboretu,
svou žhavou touhou žít
a něžně si ji hýčkat,
před světem ji však skrýt
a vhodné chvilky vyčkat,
než srdce zatroubí
ku rozhodné již zteči:
Smrt nebo vítězství!
Čin předčí plané řeči...
8 názorů
Ber to, Benetko, jako odraz jistého druhu romantického rozjímání, kdy se člověk nechá unášet svými představami. To nějakou chvilku trvá, představy se jaksi samy řadí do prožitkových veršů a neodbudeš to krátkým vtipným bonmotem...:-D
Na mne popravdě moc dlouhé. Ale to mám i u jiných autorů že ztrácím pozornost a i nit příběhu. Nicméně i tak jsem se v tom jakožto věčný romantik našel... ;)
Tím jsem si taky jist! ;-)
Díky za veršované shrnutí a náhled do budoucna. Což pro tebe vzhledem k tvým věšteckým schopnostem byla jistě brnkačka!
Blahopřeji k odpoutání a pozdravuji Hérakla. Orla je mi trochu líto, protože ten si své vytrpěl už zaživa: každý den jen játra! ;-)
(Vím o čem mluvím, kdysi jsem na vepřových přežíval! Dnes o ně nezavadím, i když mi chutnala. Přejedl jsem se jich a i ona podražila, stejně jako brambory, nejoblíbenější příloha k nim!) :-)
Tak pilně dál nos prstýnek,
ze skály blýskej kamínek,
těž z nabyté své moudrosti
a neodporuji vrchnosti!
Odpoutaný Prométheus
04. 08. 2022... a až meč vřava unaví,
(zvadne jak v zimě list),
až věk nás o vášeň připraví -
- tak si zas budem číst!
Děkuji, Diano! No, Jarmilka si myslí, že ten předposlední verš je moc sugestivní a někdo se sklony k sebedestrukci a krajním řešením by to mohl vzít doslova...:-)
Je to moc krásný úlet. Ale prosím, na konci bych vynechala "smrt nebo vítězství" a nahradila bych to čímkoli fádním. Poslední věta "čin předčí plané řeči" je silná a "smrt nebo vítězství" ji zabíjí. A hlavně to "smrt nebo vítězství" by neměl číst někdo labilní, nikdy nevíš, co to udělá. Ani se mně to nelíbí, vyhodila bych to. JInak zbytek básně je krásný.