Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seIdentita
Autor
Alenakar
Jan Skácel:
Půjdeme tam a zeptáme se znovu
který to býval hrob a jestli nebe chce
helikoptéru
V hrůze netečnosti
je ticho závit Růže bez konce
Identita
Tvář setřená spánkem
a znovu nakreslená
díky paměti zrcadla...
Árie konvice na čaj,
pak noha přes nohu,
rádio, sýr a dalamánek,
za oknem ospalí popeláři
a zívající náklaďák.
Olovo slov je nejtěžší,
dokud jak magma
nevyvře přes mřížku zpovědnice.
Pak můžeš chviličku zírat
na dno lavóru
očima věštkyně
pod snítkou jmelí.
Tak to bychom měli:
punčochy, kabelku a místo smartfounu
přibalit chytrý
básnický skicář!
18 názorů
dakujem za upresnenie, uz som si ju pozrela a fakt to Silene velmi dobre vybadala :) Davam si ta do oblubenych, pekne pises a rada sa opat pri tebe zastavim.
blackie8,
díky za návštěvu a doufám, že snad nebyla poslední. Ta tramvajová básnička je jen v kritikách pod Turgěněv pozdě k ránu.
tak som k tebe nazrela a hladala podobnosti a naozaj su tam paralely, ale podla mna ty si viac poeticka a ja viac konstatujuca, resp. tu poeziu musi clovek u mna viacej hladat :))
rada som ta navstivila, pekne ti to pise *
Janry,
bylo to všechno poněkud jinak, ale jsem moc ráda, že to takovýmto dojmem působí. Díky.
Alegno,
mám radost, že si i moje volné verše našly hrstku čtenářů. Zdá se ale, že moc mých básniček psaných volným veršem tady asi nezůstane.
myslím si že toto dielo sa na nič " nehrá" je to napisané - môj subjektívny dohad...,ako to prišlo ...zaklopalo na dvere a basnik tie dvere vo všetkej slušnosti a ĺudskosti otvoril...tip
Rem,
když mám fofr a hodně práce, často píšu básničky jen při snídani a při večeři. Samotné psaní mě nutí nemyslet na starosti běžného života. Kdo tedy vlastně jsem? Básnířka která hledá své já v rychle intuitivně načrtnutých verších, nebo praktická žena, o které ani nikdo neví, že píše?
dievča,
ano, mohlo by to tak být. Současné básnířky asi nosí tenisky a batůžek.
Já znám pár básnířek přes internet, ale osobně jsem se s žádnou nesetkala.
Jamardy,
současné kritičky poezie tvrdí, že když člověk píše báseň v moderním stylu, dělá to intuitivně a vlastně by ani sám neměl vědět, o čem ta báseň je. Samotný autor by prý měl přemýšlet nad tím, co napsal, teprve až je to hotovo.
dievča z lesa
12. 08. 2022... alebo tenisky, batôžtek ...*
Věštba, zda je lepší olovo nebo magma? Básnířka bojuje po svém. :) Pěkné. Nálada první části básně je působivá.