Eger/Cheb

díky, black8, potěšilo...

velmi pekne namalovana spomienka*

To je pravda, Renato... sice jsem byla klidné děcko, ale i tak!! Děkuju.

Silné vzpomínky  z dětství... Působivě popsané.

Pro odlehčení: připomnělo mi to slova jedné mé známé: "Já když si vzpomenu, co jsme vyváděli jako děcka, tak se divím, že člověk to dětství přežije." :-)

Janino, děkuju, potěšilo, že tebe potěšil příběh v básni...

Aleno, díky, asi jsem také někdy četla, ale teď přesně nevím... 

Silene, je to tak, chci poukázat na /přece jen/ dobré srdce člověka, o němž šly fámy a báchorky. Je fakt, že tentokrát je v textu víc poezie než jindy, a někomu se to zdá lepší, jinému naopak. Díky...

Paráda. Vždycky mě potěší, jak tvoje postavy (hlavně z povídek, ale jak vidím, najdou se i v poetických textech) jsou plasticky popsány a hlavně vůbec nepůsobí "černobíle". Hmmm... dobro někdy chodí světem důkladně maskováno :-)

Tip.   Trošku mi to připomíná Bezručovu báseň Papírový Mojšl.

Goro, kterak výše píši připomíná "spíš", kdybych bývala použila "chvílemi", asi bych se vyjádřila přesněji. Mírně u mě převažuje působení textu, že Ajznštajn měl o zraněnou dívku starost, a proto sháněl její matku; ovšem kterak si přeskakuješ chronologii a zároveň volíš úsporná vyjádření, výkladů je vícero, což si nejsem jista, zda vůbec bylo tvým záměrem dosáhnout; předpokládala jsem ale, že mírně pravděpodobnější odpověď by mohla být: ne. (Zde opravdu: většinově jsem si domnívala, žes svým autorským záměrem přímo nebažila po záhadném vyznění; avšak píšeš různé texty, a tak nevím. Menšinově jsem si autorův možný záměr o nejasné, případně dokonce mrazivé vyznění připustila.)

Ve výsledku se mi ale právě nepodařilo rozpoznat, co by asi mělo být žádoucí a čím text měl být. Píši, abys měla další střípek do mozaiky, jak samojediný text působí. 

Našla jsem si několik možných výkladů, záměrně jsem předtím nečetla detailně další komentáře, nyní ano. 

Díky, Silene, za tvé posouzení. Creepy ne, spíše jeden z několika "příběhů" z dětství, psaný jako ty ostatní ze sb. Po fasádě domu ve volném verši. Jsem ráda, že téma čtenáře zaujalo. Většinou se vracím a přepisuji, třeba i několik let, ještě uvidím, co přesně s textem. Tenhle je také již pozměněný...

Díky za názory.

Nebo naopak dotáhnout logiku scenáře a pěknou prozaickou miniaturu. 

Goro, všechny je neznám, a tak třeba nejsem s to vycítit z jednotlivosti nějaký určitější umělecký záměr. Vzpomínka: napovídá, že text může být eventuálně asociativní, proto by se tím dala objasnit ona zvláštní chronologická linka, ovšem třebas incipitní konstrukt léta, které klopýtá zimu, se mi jeví v rámci jemných přediv vnitřní logiky spíše nezdařilým, jakkoli působí na první dojem dost atraktivně. 

Každá sloka zkouší něco jiného a nenacházím si proto uspokojivé vysvětlení, kterak říkám, netuším celou řadu textů. 

Snad se snažíš říci že Ajznštajn byl lidštější, než se prapůvodně zdálo, snad něco jiného. Text na mě působí v závěru spíše jako pokus o další creepy, má tomu tak být? 

Samozřejmě respektuji, že chceš psát báseň, ale vlastně mi příliš není jasné proč. Pár náznaků jsem si rozklíčovala (např. zeleň, tam ok), proč zrovna takto stavíš verš, ale jinde mi naopak připadnou plané, a s textem bych klidně inklinovala do toho stylu poezie v próze, co jsem četla minule. Cherubín. 

Ivi, díky ti! Potěšilo.

vzpomínky na dětství....občas drsné:-))))........hezky zpracované!!

Je to jedna z mých "vyprávěcích" - už jsem jich napsala přes deset, jak se postupně rozpomínám na dětství v Chebu.

Mezery má určitě...

Goro, mně by se ta báseň na rychlé prolétnutí fakt docela líbila, právě pro tu atraktivní epickou linku, ale řekla bych, že má pár mezer ve zpracování. Jdu se zkalibrovat.

Díky... 

Čistě asociačně mi text připomněl Krev zmizelého od Vladimíra Körnera, za což děkuji, neboť si musím od autora zase něco naprosto akutně nutně přečíst. 

Rem, to je fakt, snad bych to kvůli některým lidem udělala i dnes... to je legrace-nechci dělat smajlíka. Děkuju.

Phil, moc děkuju, i za tvůj dojemný příběh.

Luboši, někdo je holt nezručný odmala... a díky.

Děkuju, Jardo.

Napsal za mne K3, taky bych přivítala i doplňující delší text, zajímavé téma, tahle vesnické postavičky vždycky táhly.  Mi to nahodilo Rudka, byl to Slovák, takovej podsaditej, silnej, černovlasej chlap a měl tmavé, uhrančivé oči. Bydlel ve strážní budce. Byl to pytlák. Každým coulem. Manžel za ním jednou šel dát řeč, nějak se to nasbíralo a všiml si pytle plného srnčích hlav. Pak na něj v lese někdo vystřelil. Dlouho nechodil, byl z toho dost špatný. Mne miloval. Nechával mi u pokladny zaplacené čokolády. Nabízel mi všechny svý úspory. Dodnes slyším, jak mi říká, že je bohatý...Věnoval mi knihu Napoleon Bonaparte. Mám ji v knihovně. Vždycky jsem se na něj smála, měla ho svým způsobem i ráda, To ta slovenština, asi. Jednou stál v zimě před obchodem s nohou omotanou hadrem, byl hubenej a jenom se díval.To bylo naposled, co ho viděla.  Někdy na něj vzpomínám. Připadal mi nesmrtelný, nevím, proč...

Jojo, zemská gravitace je někdy pěkná mrška. A dospělý Isaac se svým jabkem měl proti dětské Irče ještě velké štěstí. (mrk)

Nezáviděníhodný příběh. Ale dobře napsaný.

Jani, děkuju, je to tak... kamarádi se rozprchli...jako vždy, když se stane úraz.

Radovane, dík!

Irenko, pěkně jsi popsala zajímavé vzpomínky. Ten starý, děsivě vypadající Ajznštajn Tě vlastně zachránil, TIP

moc hezký:

léto do podzimu dralo husí peří, klopýtalo

nízkým sluncem přes bramborové řádky zimu.

an, nejspíš byl nešťastníkem... díky...

Chudák dědek... Pěkná gradace. Tip a.

Děkuji, Peter, potěšilo...

Detstvo je veľmi inšpirujúce, vhodná a čítavá forma pre jeho uchovanie.

Díky za názor, Pavle... ano, před časem a jinde... 

Jestli se nepletu, tohle je rozpracovaný text, který jsem už dřív četl ve stručnější podobě. Ta původní verze se mi líbila víc, protože byla enigmatičtější a syrovější.

Milane, ano... dík!

Díky, Jarmilo... p. Eisensteina bych poznala i teď... hrbatý, spodní ret vysunutý... v dětech budil hrůzu.

Krásně drsná vzpomínka:-)

Není to lehké s tím strachem. Máš to dobře napsané.

Slyšela jsem z úst Němce, že každý Stein je židovské jméno. Takže Ajznštajn to měl pořád blbý.

To, co připomínalo hnědou uniformu, vyvolávalo po válce oprávněně asociace strachu. Třeba moje babičku, když za války potkala pochodující hitlerjugend, tak se dívala do země, aby je pohledem nepodráždila. Protože stačí jeden zamindrákovaný fanatik. A to nebyla Židovka.

Dík!

Schnell, to je dobrý. Lustig by se zaradoval

Myslím že určitě bylo.

Markel, děkuju!

Karle, díky za nápad!

Mirek Dušín v sukni, to jsem bývala... nevím, zda by to bylo zajímavé, ale možná někdy...

Jak říká Evženie. To je moc hezké, ale ukryté za slovy, takže ten obrázek si může každý představit trochu jinak. Ovšem ten skutečný znáš jen ty sama.Tak si říkám, že bys mohla o svém dětství někdy něco napsat...:). Mohlo by to být zajímavé.

Táňo, díky... spíš strašidelné než pěkné...

silné, líbilo *

Díky, Evži, za zastavení se...

Takové vzpomínky zůstanou navždy.