Hrdina?

Doufám, že se zase vrátí.

nevím kam se poděl

Radovane,

sonetů není nikdy dost a mají tu výhodu, že je jich hodně druhů. Doufám, že jsem tady na Písmáku dost zpropagovala anglický sonet, který čas od času použijí i jiní. Mám ráda i španělské sonety, ale Gongóra by asi už byl velkou specialitou. Zajímal by se o něj asi jen Safián... Kam se Safián poděl?

snad nějakej napíšu

sluko,

když jsem psala o tom skučení, vzpomínala jsem na Andaluského psa. Škoda, že Dalí nebyl básník, byl by pro mě asi nejinspirativnější.

Radovane,

díky. Mají li sonety přežít 21.století, musíme je opatrovat a pokračovat v tradici.

Bačkovský,

Skácel byl věřící, věřil, že nebe ocení ušlechtilé záměry bláznivého čtenáře rytířských románů.  Já ale nevěřím, že by dnes ještě D.Q. někdo ocenil. V kurzu jsou jen silní a úspěšní vítězové, přičemž se nikdo moc neptá, za co bojují, hlavně že zvítězí. Snad proto jsou třeba komiksoví hrdinové tak schematičtí a jejich motivace je tak chatrná.

Janry,

já si pamatuji dobu, kdy byl D.Q. celkem v kurzu. Za totality se s ním ztotožňovali lidé, kteří měli dojem, že po srpnu 68 prohráli.  Dnes už rytíř smutné postavy v kurzu není. V módě jsou až nadpřirozeně silní hrdinové, kteří všechny své boje vyhrávají. Když dnes v amerických filmech nahrazují komiksové postavy lidi z masa a kostí, je to až jakýsi návrat do starověku. Spíše do starověku - k polobohům, ne k rytířským příběhům ze středověku, které tak miloval D.Q..

K3,

díky za típek.

Alegno, já jsem zase ráda, že tě pořád bavím.

blackie,

díky, jsem ráda, že se líbilo.

PPP

pořádně poctivá práce

...najviac sa mi páči úvod diela 

Goro,

díky. Kdysi byl Don Quijote velmi populární postavou. Dnes jsou populárními postavami spíže Želvy Ninja nebo Wonder Woman.

Čudlo,

je to ale smutný příběh. Hlavní hrdina zmoudří až ve chvíli, kdy umírá.

Knihomole,

díky za chválu.

T.

Ráda jsem opět četla

opět paráda!

Povedený sonet, Aleno. Ráda tě čtu.

sveřep,

díky. Don Quijote byl za komunistů pro mnohé opoziční nebo poloopozíční básníky symbolem marného boje proti režimu. Myslím, že Skácel se ve své quijotovské básni nestylizoval do role Sancha ale do role Quijta.  Sbírka Kdo pije potmě víno byla poslední, která vyšla ještě za jeho života a je v ní tolik básní o smrti, že je prakticky jisté, že cítil svůj brzký konec a uvažoval nad ním.

Tento příběh mám moc rád. /*

Vydarený pastiš. 

Moc pěkné