Paní Eva

Je skoro půlnoc

V 23:24 hodin zaznamenává Zdenko Pavelka na obloze nad Prahou neidentifikovatelný létající objekt, bezprostředně informuje NASA, ve skutečnosti jde o soukromý letoun cesna, v němž cestují Kloe a Joja, přítelkyně z města Andělů, máčejí v šampaňském jahody a tiše rozprávějí o věcech mezi nebem a zemí, letoun se připravuje k přistání, v 23:28 hodin klesá k ranveji, v tu dobu se ve svém dejvickém bytě budí z ošklivého snu Limonela, jde se vyčurat, zatímco letoun dosedá na ranvej, proud moči dopadající na hladinu toalety budí jejího milence, Kloe a Joja zatím vip zónou opouštějí letiště, Limonela se otáčí zády, jak jí poroučí milenec, jemuž poroučí vůle druhu, otevřeným oknem, je tropická noc, opouští ložnici její milostný křik, a zatímco Kloe a Joja už se v hotelové king size posteli tulí nahaté k sobě, Zdenko Pavelka někde ze tmy dejvického dvorku usuzuje na vraždu ženy, informuje bezprostředně kriminální policii, ale Je to jen láska, ujišťuje komisař.

City Beach Life

Obvykle trávili léto v mexickém Cancúnu, toužili ale vyzkoušet něco jiného, a tak odletěli do Jižní Karolíny. 

Hodně jedli a pili, stihli navštívit velrybárium a muzeum veteránů, absolvovat okružní plavbu zátokou a na neděli měli lístky do Bezedného BBQ, kde se on akreditoval do soutěže v pojídání vepřových žeber. 

Tammy, je docela windy, odečítal z nasliněného prstu to ráno. Dont worry, Mike, řekla mu a po veletučné snídani vyrazili na pláž. 

Snad to byla Katrina, nejprve to začlo pocitem na Mikeově nasliněném prstu, pak to bralo basebalové čepice z hlav, zvedalo to písek, ale i židle, jen se chtěli dostat do walmartu pro kyblík se zmrzlinou a nugatový krém, vždy se takto vybavili k moři, když tu se od City Beach přihnal plážový deštník a se slovy Ty svině! probodl Tammy Perraultovou naskrz. 

Ještě ji stihli převézt do špitálu, ale zanedlouho zemřela. Se zármutkem v srdci Mike odvolal svou účast v soutěži pojídání vepřových žeber. 

(Inspirováno novinovou zprávou o smrti Tammy Perault, probodené plážovým deštníkem.)

Paní Eva

V úterý ráno před devátou z Želivského autobusem č. 213 na Slavii jede Eva Braunová. Má blankytně modré šaty, připomínajíc si barvu očí svého milence, plavé vlasy v pletenec svázané za hlavou a černé brýle, aby ji nikdo nepoznal; to jen doma v Argentině si může dovolit otevřenost. České ženy mají nohy silné jak staleté duby, ona je ale má šlank, ráda totiž špacíruje, jezdí na bicyklu, plave; nedávno darem dostala černé plavky s velikým bílým ? na prsou, Gucci i Fendi by mohli takové logo závidět, v jednoduchosti je krása. Teď musí zařídit jiné věci, cestou si dá kávu s výtečnou sekaninou, kéž by ji už taky dováželi do Buenos Aires, posteskne si, a odpoledne možná vyrazí na Pepynku.  V těch krásných nových plavkách!