Přednost samoty

Snake_01,

sloku nelze takto roztrhat a verše odděleně hodnotit. Smysl dává jen ve svém celistvém sledu a pořádku. Zde je dokonalá souhra a logika obsahu i v rytmických nuancích proměn veršů. Vše je tam, jak má být. Je třeba číst obsah, z něhož vyplývá forma, a porozumět mu. Nepíši říkanky pro jednoduché čtenáře. 

a mj.:

Byť tíží, trápí, skličuje,

x Xx Xx Xxx (víceméně jamb)

toho, kdo jim vyučuje.

Xx Xx Xxxx (trochej)

(ani tohle rytmicky nesedí a čte se to špatně)

Problém, který popisuje Radovan, je problémem rytmu

zázemí svobody

Xxx      Xxx

rozdělí i body

Xxx       x Xx

Rytmicky to nesedí a vytváří to podivnou rupturu, která znesnadňuje přednes.

Není to až takové umění, jako spíš setkání dvou blízkých lidí. Jinak díky za zastavení a zamyšlení.

Nejlepší svoboda je  ovšem ve dvou...:-)), to pak není o samotě, ale o odpovědnosti vůči své svobodě ...pak je též každý "svým pánem i paní , ale navíc i funguje opěrný dík vzdání". Ale je to velké umění k tomu dospět...:-))

To je blbost, jednak z hlediska jazykového znění verše, tak i z hlediska obsahu. Samota se tady nerozděluje o body, ale rozděluje je ten, kdo jim vyučuje. Moje básně jsou složitější. 

Jakési staromilské, kostrbaté, napsané tak krkolomně, že se čtenář musí dost snažit, aby rozpoznal sdělení, které je tady nejsilnější. A proto je škoda jej nešikovným zpracováním zastřít. 

k rýmům: o něco lepší by bylo - svobody / o body než svobody / i body