Kapitola 6. Strejda Jenda

Máma byla krásná.Na to,že neměla zuby a byla stále těhotná,přesto měla krásu.Muži se za ní otáčeli.

Ráda chodila na zábavy.U nas na vesnici byla zábava jen venku,živá hudba pod střechou na hřišti.(Pravděpodobně u nás často hráli ..Bata a kalabův něžný beat,nebo někdo jim hodně podobný.)

Samozřejmě měla spoustu kamarádek i těch nejlepších.

Seděla s nimi,před bytovkou s kávou a cigaretou na lavičce a vedle nich seděli strejdové a otcové s pivem.

S mámou se kamarádil i strejda Jenda.Jeho rodina byla a je dodnes v přátelství s naší rodinou.(Tedy rádoby rodinou,sourozenci.)

Strejda Jenda k nás začal navštěvovat téměř každé ráno na návštěvu.

Vždy,když táta sebehnul schody do práce a zavřel dveře paneláku.

Seběhnul strejda o 2.patra víše k nám domů.Mával nám na cestu do školy.

Jednoho rána jsem objevila ve školní tašce,něco čím mě spolužáci velmi často šikanovali a bylo mi trapné jít do školy,tak jsem zdržovala a přemýšlela,proč mi to dělají.(Pro vysvětlení-nesnášeli mne kluci.Vždycky sebrali celé třídě žákovské knížky a když jsem šla na wc,strčili mi je všechny do tašky.Když jsem přišla do třídy,hned se kolem mne sebehli a začali na mě křičet,že kradu apodobně.Pokaždé jsem přisla s ostudou do třídy.)

Přehrabuju se doma ve školní tašce ,ale neslyšela jsem jak bouchly dvere od paneláku,jako vždy,když jde táta do práce.Bylo mi uplně jasné,co se bude dít.

Ale dětský mozek nemuže mámě prozradit,že vím,že ten strejda chodí za ní,kvůli pusinkování a že táta stojí na chodbě.

(Co by mi asi řekla?Nevymejslej si blbosti a padej do školy.)

Strejda už bežel po schodech k nám a jak se za ním zavřeli dvěře,otevřeli se znovu a v nich stál táta.

V sekunde se strhla v obýváku velká bitka.Řev,křik,krev,rozbytý nábytek a od té doby rodiče zešíleli,ještě více než předtím.

Máma pravděpodobně otěhotněla se strejdou,už měla téměř před porodem.

Říká se mezi lidmi,že mezi nimi byla veliká láska,takové ty spřízněné duše nebo co.

Každopádně od té doby se rodiče hádali tak často,že jsme několik měsícu v kuse byli nucený ,sbalit si rychlostí blesku nejnutnější oblečení do igelitky a oblíbenou hračku.

A za divných otázek,chceš být s tátou nebo s mámou,nás s taškama vyhodili ven před panelák na lavičku.

Toto se dělo velmi často.Na vyhazování s igelitkama,jsme si již zvykli a zvykli si i sousedi.

Většinou jsme pro ně byli velká zábavná atrakce.Asi jako v zoologické zahradě.Živá telenovela.

Ale po delším čase,už i sousedům se nás zželelo ,že tam zase sedíme a čekáme a začali si s námi povídat z okna.

Většinou byli všichni v oknech a pokřikovali na nás něco v tom smyslu,táta s mámou už se zase hádáj a vyhodili vás ven.?

Poté už nám dokonce nosili jídlo a pití a uklidnovali nás.Ty hádky trvali klidně 2 hodiny a my měli strach,že se zabijou.

Táta mámu,stejně vždycky přemluvil aby neodcházela a my jsme opět vybalovali igelitky ,které jsme si druhý den zase stejně museli sbalit.

Děkuji za přečtení...přístí kapitola 7. se jmenuje -Přetekla trpělivost -Brácha a Bath.