Šum

Podle toho co vidím/slyším/cítím srdcem tak úplně nejvíc na světě miluješ svého pejska. A stávající partner je kde? Bůh jen suď. No a potom kde až jsem já - že jo?! Já jsem jenom takový ten šum na pozadí. Jako když si naladíš svou oblíbenou rozhlasovou stanici v pásmu VKV ale ona prostě a jednoduše nehraje úplně čistě. Spolu s milovanými tóny je tam ještě něco. Šum. Ráda by ses jej zbavila protože i když nechtěně přesto ruší. Je sice až někde na prahu vnímání ale prostě tam je. A nemá být. Šum. Nemá být. Šum. Neměl bych být. Ale budu. Až do konce svých dnů budu Tvůj šum. Miluji Tě tak mocmocmoc že už to snad ani víc nejde. Jde. Zítra Tě budu milovat víc než dnes a míň než včera. Vteřinu za vteřinou minutu za minutou hodinu za hodinou den za dnem měsíc za měsícem rok za rokem... Každým úderem srdce Tě miluji víc a víc a víc a... Slyšíš co Ti říkám?! Neee... Slyšíš jenom 

ŠUM