... Až se zima zeptá

Vypadla zrna z klasů
polehla stébla trav
šedivým vlhkým vlasům
zima už mává na pozdrav

Odbila poslední hodina

Z prohnilých makovic
nezbylo vůbec nic
opuštěná je louka
pár polen z borovic
nehybně kouká
jak vilný hrdina
co dělá mrtvého brouka

namísto lásky
trousí jen halíře
ráno nic posnídá
z prázdného talíře

navečer pod jívou
s pohárem od vína
bláhový čeká, až
spadne mu do klína
jediná, blýskavá…

S ohněm si zahrává
víc pro něj nesvítí
popel se nevznítí

Slzy a trápení
pomalu vsákne zem
kolem zdi nářků
nepravdou ovíněn
skutečnost vyměnil
za přetvářku

Do boží mlýnice
nepadla pšenice
poslušnost není k mání
namísto sbírání
přichází zúčtování

Zůstal mu splín a vzdor
nezasel – nesklízí
nevkládá na úhor
touží pást na cizím

Jediné slovo zná
obrátit celou zem
On z proher minulých
touží být vítězem

Podzimní vítr z hor
vymete listí z koutů
zetlelé návyky 
darmožroutů
přivede novou krev do cév
a půdu připraví
na nový osev