TD - Zadání od myši z osmé třídy

Tak dneska je té matický den. Nevím, kdo je ta ona, o které je řeč. Asi to bude matematička, řekl bych. Matický den má tutově něco společnýho s matikou. Já umím počítat skvěle. Poslouchejte! Jedna, dvě, tři, šest, osm, pět, deset!

A prý mám vymyslet povídku na zadání, který radši kopíruju v prologu. Pro jistotu, aby mě neobviňovali, že jsem takový nesmysly vymyslel sám.

Jmenuju se Gimouš Veliký a jsem kocour. A fakt mi bylo v únoru deset let, takže jsem moudrej, statečnej a všeobecně skvělej hrdina. I povídku na šílený téma zmáknu.

Můj polokocour Kája... radši dám vsuvku. Polokocour je ve vaší řeči chlap a polokočkám říkáte ženy. Ale jste polokočky, jejichž jediným smyslem existence, je sloužit nám, pravejm kočkám.

Takže polokocour Kája, který bydlí v mým domě, mě budí. „Vstávej, Gimouši! Musíš vymyslet povídku, koukej mi posílat myšlenky do hlavy. Já to zapíšu a pošlu písmákovi.“

Myslím, že chtěl říct osmákovi. Osmák degu je z rodu hladovců, typu myš. Mrknu na zadání. Jo, tohle mohla vymyslet jen matematická myš z osmý třídy...

První úkol mám za sebou. Vstal jsem.  A teď bych si měl umýt krk a dát si kafe.

Hele, po kocourovi toho můžete chtít hodně. Třeba aby ulovil myš, sežral vám šunku z namazanýho chleba, spal deset hodin v kuse nebo aby vás pokousal. To jsou všechno úkoly, který jsem schopnej akceptovat.

Ale umejt si krk???

Zírám na mýho polokocoura a schválně neposílám do jeho mozku ani čárku. Polokocour se začíná potit hrůzou. Chtěl přispět té oné na matický den a... nic, nápady nula. Krůpěje potu na temeni jeho holý hlavy mu začínají stékat za límec trika.

„Musím se opláchnout a dát si kafe. Jak je možný, že mě nic nenapadá! Gimouši, snaž se!“ vzdychne a zvedne se od stolu. Strká hlavu pod sprchu a pustí na sebe proud vody.

Bingo! Další položka splněná. Krk je umytej. A černá bažina, který polokočky říkají kafe, na stole.

Kája se na mě zadívá. „Měl si za úkol nadiktovat mi do hlavy skvělou povídku! Nesplnil si úkol, že se nestydíš!“

Jestli si myslí, že tímhle mě dojme, tak je vedle jak ta jedle. Od kdy se kocourům můžou dávat nějaký úkoly? Viděli jste někdy kocoura, co poslouchá? Jestli jo, tak ty drogy přestaňte brát! Kocouři žádný úkoly nepřijímají. Kocouři si odjakživa dělají co chtějí.

Ať si do tý soutěže nebo co to je, pošle co chce. Mně to je jedno. Já končím a jdu spát.  Ne abyste mě zase budili, jasný?!

A pro příště. Až budete vymýšlet další zadání, zkuste něco, co bude mít hlavu a patu. Třeba tohle:

Spí. Cítí paštiku. Žere paštiku. Spí. Cítí paštiku. Žere paštiku – počet opakování nechám na vás.

Váš Gimouš