Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePocitová guerilla
Autor
dablik008
Budu mluvit
jestli to naruší
váš noční půst
potom se omlouvám
ale…
budu mluvit
zanechám za sebou slova
a s hlavou
čistoupřidám do kroku
nebudu zpívat
ještě ne
budu si hvízdat
abyste mě nenáviděli
když chcete
spát
(intimním zpovědím
do dna
skleněných lahví
plastová doba
nepřeje)
poslyšte, slečno
milovala byste se
se mnou
kdybych neměl
vyšší závazky?
přece nevadí
že mi nerozumíte
(cherchez la femme)
a co vy, pane
dávno jste nad takovými
zlomil hůl
viďte?
(nebo možná
spíš o ně)
zapla
ť pámbůže nebudu jako vy
(pámbů
bůh
bůh je soudruh Rodrigu
ezprotože zastřelil
Američana
protože vykouří
40 denně)
můj střed vesmíru
je tady
nijak grandiózní
vlastně spíš
docela zastrčená
všední
a nudná
dřevěná lavička
plná chladu nebe
(plná mě
a prostá tebe
lásko…
vzpomínám)
budu mluvit
i když to třeba
nedává ani tolik
smyslu
jako verše
pana Bretona –
nikdy jsem je nečetl
dobré duše
mě zabalily
do předsudků
a já neměl odvahu
opustit bezpečí
zavedených frází
(nepodvádím
svou ženu
–jen bráním
přenosu pohlavních chorob
na nenakažené)
určil jsem vám všem
po jedné hvězdě
(a kladivu
srpu
a tunice
z
ářivě šedé barvy)Budu mluvit!
protože jednou
jednou je
dostanete do dlaní
aniž byste věděli
že patří
vám
(tahle je pro vás
pane
spaluje chladem
jako vaše oči
masového sebevraha –
básník)
budu mluvit!
na druhé straně
téhle mojí cesty
mě někdo
osloví
okřikne
(zabije)
potom budu psát
a najímat si plačky
aby četly mé básně
bláznům
v sanatoriích
blízko hvězd
jen pak budu mlčet
a rozdávat
vlastní ozvěnu
(pod dlaní)