Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sety vlevo zalívám jinak odtažitě
Autor
Philogyny
To ráno se rozbíhalo vodou do luk
Pod oknem uklouzla po úzkém kočičím hladu
Břidlice překreslila deštěm
mapu tvého obličeje
/ máš pořád pod pažemi sůl a polní lůžko z trávy /
Přebírám rány, ty větší sázím spořádaně do květníku / bez obvazů /
vyroste Jablkoň kaktus nebo vůl¨
Ty vlevo
zalívám jinak odtažitě
V zakousnutém podběráku času tepe stejnosměrný proud
bezmoc vzteku v žilách
podlezu strach: ohradník
mám mokrá kolena a fotím obloze v děloze barevné ptáky
bouřková křídla kradou oči vím to
na celý tento děj prší
tma
nakonec se dotkla psími čenichy
pod koleny
touhou
zablokovanou sim kartou
touhou co se rouhá do rytmu řve sprostá slova smýkne tebou a pak znova jak neodbytná Morana
co cení zuby do rána než ožije smrt
_____________________________________
vodou do luk
uklouzla boží muka
tajemný otisk bouřky nebyl dochován
13 názorů
pro Janina6
Já někdy nevím. Sundám ze zad batoh, podlezu a jdeme. Byla jsem na posedu. Bouřilo, zdála se být daleko. Najednou uhodila přímo před posed. Měla jsem pocit, že hledá. Sundala jsem si ponožky a natáhla přes hlaveň pušky, v té chvíli mě nic lepšího nenapadlo. Odešla. Teď jsem sama sobě k smíchu. Ale už bych to zažít nechtěla.
Pro všechny, co se tu zastavili a napsali tyhle krásné komentáře.
Děkuji děkuji děkuji.
Jsem za to ráda. Měla teď hodně špatné dny. Chodím si tu načítat a odpočinout, když je volná chvilka. Někdy, když nemůžu spát i v noci.
blacksabbath
27. 09. 2022venku (u nás) prší a ty ..... kreslíš kapky ..........."podlezu strach: ohradník....mám mokrá kolena a fotím obloze v děloze barevné ptáky..... touhou co se rouhá do rytmu řve sprostá slova....."....*/***************************************
Nechci podlejzat (a proti případnému nařčení bych se ohradil), ale píšeš moc hezky. Vím to. (smajlík bez vyceněných zubů)
Štírka to napsala moc hezky.
Pro mě jako by se přehnala bouře, nejspíš venku-uvnitř a konec přešel do zklidnění.
Tohle je jak základ: máš pořád pod pažemi sůl a polní lůžko z trávy
Parádní... pro mě skvělé:
podlezu strach: ohradník
mám mokrá kolena a fotím obloze v děloze barevné ptáky
bouřková křídla kradou oči vím to
Jako dobré víno : s každým douškem cítím víc... A zase to je o silných pocitech vlévajících se jeden do druhého jako voda stéjající za deště do potoku všemi směry... jsi velmi přírodní člověk... Tip