Beze mě

Když sním, jsem statečná.
Hádám se s tchyní.
Létám. Vyšetřuju zločiny.
Hrdinně čelím kulkám.
Nebojím se křičet pravdu.

Když jsem vzhůru, mlčím.
Dusím v sobě všechny křivdy
Nemluvím o beznaději
Teď už ne. Stejně nikdo neposlouchá.

Myslela jsem, že teď už to bude lepší.
Už jsem přece dospělá: dvě děti a práce,
pár bílých vlasů na důkaz
Ale doopravdy se nic nezměnilo.

Jsem na svou mysl sama.
Mám se s kým těšit,
ale ne s kým povídat.
Tak unavená, že si zase přeju nebýt.

Bude to lepší, až se zase vzbudím?