Na nádraží

Romane, děkuju :)

My jsme se ve škole stěhovali do tématických učeben. A tak jsem někdy nacházela zapomenutou žvýkačku na kraji pod deskou lavice.

Hezké :)

(..PS: žvýkačky se zásadně musí lepit někam, kde nejsou vidět, a kde tedy žádnému nějak moc nevadí :) (třeba jsme je ve škole lepili zespodu na svoje židle :); - tam ale nebyly vidět pouze do okamžiku, než jsme ty židle při odchodu zvedli vzůru nohama :); - to potom bylo ,,sousto" pro naši pani uklízečku například :) ) )

Alenakar, ano, něco se tím vrátí. Myslím, že se líbí i ty zvuky a pískání. Lidé nechtějí cestovat úplně potichu, proto si pouštějí hudbu, když nemají společnost.

bixley, já jsem to myslela jako hořké povzdychnutí na nad nejhorší vlastností žvýkačky a papírku. Kdo někdy žvýkačku odstraňoval, tak ví, jak je to s ní těžké. S papírkem si pohrává vítr. Jednou jsem se dívala na pracovníka technických služeb, jak pracuje za silného větru a snaží se chytit papírky. Řekla jsem mu, že by dnes měli mít volno a on řekl, že to právě nejde.

Philogyny, tak to bylo překvapení! A ještě k tomu přišlo k chuti.

Děkuju :)

Ale tak to je v pořádku. Každý vidíme po svém. Když nás osloví text. A to je pro autora, svým způsobem, pocta. Rodiče mého manžela pracovali oba na dráze. V Krnově. Měla jsem je moc ráda. Bydleli naproti nádraží. Když jsem čekala jejich první vnučku, tak zbyl na kolejíci nějaký přebytečný vagon. No. Byl plný čokolád a Bon Pari. Měli jsme pod postelí čokolády s lískovými ořišky, jedli čokolády s lískovými oťišky a cucali svorně Bon Pari. Než přišla pohroma... Dcera miluje veverky, já taky a lískové oříšky.  :) 

Žvýkačka taky patří k dětem. Mně to prostě přijde jako báseň pro děti. Výpravčí nosí červenou čepici, dítě-cestující nastupuje, dá si do pusy žvýkačku a papírek hodí na koleje, poslední strofa učí, jak správně koleje přecházet...

Já ten most znám. I tu čepičku. Bydlela přes cestu. 

bixley, díky :) Hravé ano, ale dětské mi to nepřipadá. Možná ta první. V mém případě to o té čepičce říkala moje babička, tak já ani to nemám spojené s dětmi. To poslední může být úlevný komentář nádražáka, který donutil lidi chodit po mostě, jak mají. A taky to může být samozřejmě zraňující a blbé, když to bude někdo opakovat v jiných situacích.

Hezké, dětsky hravé.

Jamardi,

pokud se opravdu budou ve větším měřítku obnovovat historické parní tratě, staré časy se vrátí - aspoň pro turisty.

Alenakar, nejen výpravčí, ale každý pracovnik, který seděl v nějakém domečku, kanceláři. Oni na to drželi a zdravili se navzájem. Snad ještě drží. Co vím, tak ano.

Jamardi,

dneska už výpravčí zvláště z malých nádraží zmizeli. Kde jsou ty časy, kdy stáli v pozoru při průjezdu každého rychlíku a zdravili se s mašinfírou?

Biskupe, děkuju :)

Al Jal Úde, děkuju :)

Ivi, dík :) Ano, nádraží se zavírají a žvýkaček je plno. Kvůli těm opuštěným nádražím se pak dlouho řeší problémy na trati.

Alegno, tam jsem nikdy nebyla. Ale naše třídní ze střední pocházela z té oblasti, říkala, že je tam krásně.

Alenakar, datel je také strážce :) Mám vlaky ráda, cítím se v nich pohodlně. Je tam víc místa. Strýc byl výpravčí a teď je výpravčí bratranec. Teta byla taky u dráhy, původně průvodčí. A pak ještě jiní dva členové rodiny pracovali u dráhy jako technici. Není pravda, že jsem železnicí žila, je pravda, že jsem si tam hrála, ale jen jednou ročně o prázdninách.

červenou čepičku na malých nadražích už není moc vidět....škoda.....

P.S. žvejkaček všude plno:-(

V Příbrami, byl tam den ČD

Jamardi,

vidím, že jsi takový ten železničářský typ. (Podobně jako já.) Proto ti spolu s típkem zasílám jedno dětské železničářské haiku:

Červená čapka!

Na lípě u kolejí

datel - výpravčí

dievča z lesa, děkuju :)

dievča z lesa, děkuju :)

Alegno, dík :) A kde jste byli?

V sobotu jsme taky jeli vláčkem, historickým

Nami, děkuju :)

Aru, díky :)

Evženie, děkuju :)

Na zelenou přejdou jednou,

na červenou dvakrát,

STOP!

Kdo mě to přežvejk?

:D

Luboši, to druhé jsi vystihl přesně, to první nevím, nevím... :)

Babu, ano, zrovna před několika dny o tom mluvil můj příbuzný, který je výpravčí. U nich na stanici udělali cestu podél kolejiště, protože tam něco stavěli a teď tam chodí cestující, běžně mají na uších sluchátka a on se bojí, kdy se něco stane. Nikdo s tím nechce nic dělat. A taky že je na dlaždicích plno zašlapaných žvýkaček a nikdo to neuklízí. A v těchto dnech jsem též viděla film, jak se uklízí nádraží v Japonsku. V jednu v noci ho uzavřenou a žádná cizí noha tam nevstoupí a za tři hodiny všechno uklidí. Ukazovali konkrétně odstraňování žvýkaček a říkali, že tam nesmí zůstat ani jedna. To mě nepřekvapilo, spíše mě překvapilo, že i Japonci je odhazují. Nevím proč. :)

vesuvanko, dík :)

Milane, děkuju :)

Benetko, kardinála na nádraží jsem ještě neviděla. :)

Vybalil si žvejku,

papír hodil na zem,

vztek se rodí rázem:

„Hned to ukliď, bejku!“

***

Přecházela koleje,

neužila lávku,

pot jí záda poleje,

děsu chytla dávku,

štěstí měla matinka,

jen ji lízla mašinka.

(datlovitý smajlík)