Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sepřepisuju si tě potajmu do bot
Autor
Philogyny
věnováno
Přepisuju si tě potajmu do bot
pod prsty mlhou z luk:
tká babí léto / aby nás nenašli /
vykrádáš mi ze slov oči
pootočíš
němá promluví
---
řeznický špalek jizvou sekeru
Petry? Horkým popelem špalkům dech.
Kroutím moment okamžiku. Suk co špatně hoří. Pak oheň
svítá
ve dlaních vydlabaný důlky pro hliněnky
brouzdáš se skleněným lesem
kmeny tak nebolí
drásají kůrou
potok sám na jepičí housle
24 názorů
pro Rem
Ještě pořád uklízím a vyhazuju věci, pomáhá to. Někdy. Nakonec nemohla ani najít dárek pro babičku. Měla včera dneska narozeniny. Tak jsem jí to všechno volala, že mám obavu, jestli taky neskončil v popelnici...nakonec jsme se i zasmály...a to je fajn. Děkuji.
blacksabbath
07. 11. 2022co dodat?.....wow..............*/****************************
výtečná, pěkná práce a využití jazyka k důrazu na konci první a v úvodu druhé sloky.
Máš v básni snad vše, co je možné vidět, prožít, vyjádřit - s kouzelným zakončením...
pro Thea
Děkuji. Přemýšlela, jak vyjádřit to, co cítím. Mám výčitky. Vždycky, když někdo takhle umře.
pro lawenderr
Je to tak. Teď, když byl po ránu obalený jíním, vypadal jako skleněný, z pohádky. Les. Byl mokrý... Děkuji!
V dlaních vydlabané důlky - to je krásný moment v básni!
všichni na jepičí housle, Philog ... ale je to krása! Fajn oheň, ohřála jsem se u tebe :) jako bych koukala do krbu, ještě mokrý nohy z lesa ...
pro Muamarek
Hlavně, aby se líbila jemu. Rožnula svíčku, hoří už dva dny. Děkuji!
Velmi zajímavé momenty si zde najdu: Nevšední metafory, k tomu osobní zpověď. Silné...
pro Alegna
Je to tak. Dětství. Na dvoře mám lesanku, v ní Petry, uděláme si tam s malou základnu, něco jako bunkr a budeme topit, už se těším. Mi teď umřel kamarád. Bylo to hodně nečekané. Tak jsem ho schovala do té malé báseňky. Je pro něj. Jmenoval se Petr Horký. Děkuji.
Opět tvoje s neotřelými obrazy, -vykrádáš mi ze slov oči, a taky -v dlaních vydlabané důlky pro hliněnky i další.
Připomnělas dětství, Petry, teď budou asi zase populární, a taky zabijačky, většinou jsem se schovávala ve sklepě a les, potok, krásně se tam snilo.
Jepičí housle, to asi nebudou stradivárky ze 17. století... ;-)