Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSamota
Autor
kadeřavá
Nečekaně
a často se stmíváním
Lezeš
nepozvaná
svíráš srdce špinavou tlapou
Vaříš
hořké kafe s logrem
Nabízíš
vrásčité víno trpkých rán
Sypeš sůl do očí bez víček
Bolíš.
Samoto,
do hliněného hrníčku
od francouzských mnichů
uvařím ti presso
dvojité s oříškovou pěnou
omotanou vůní čokolády
Do tenkých cinkavých skleniček
Ti naleji víno
Mámivě sladké plné hvězd.
S láskou
co tu po něm zůstala
Dáš si Roibos Samoto?
Zázvor na zahřátí?
Pro malou ustrašenou holku?
Udělám Ti loďku z březové kůry
Než půjdeš
17 názorů
APodezDívka
05. 03. 2023Dám si rooibos. Děkuji. ;)
jako autoterapii to chápu. taky si píšu, i když výrazový prostředky volím trochu jiný, takže jasně, beru tu "nutnost", potřebu... do jisté míry i chápu tu potřebu sdílení, i když - ve výsledku je člověk vždycky sám, sdílení je milosrdná iluze.
jako báseň mi to přijde příliš rozvleklé - a nejde o faktickou délku (počet slov, strof atd.), i delší skladby můžou být zajímavý - ale o to, že se text motá v kruhu, vlastně jde jen o souhrn metafor (pro mě ne moc objevných) a jinak nic, žádný překvapení, nadstavba, rámec.
Báseň jako příběh, který může trvat pár hodin, nebo většinu života. Je mi to blízké, působivé. líbí se mi to.
Parádní věc.
Ali nejsem sama ani v životě tato básnička už je staršího data:-)kdy jsem samotu řešila,teda žiji sama ale nejsem osamělá a diky že čteš