Dlouhé vodítko

Bixley,

krásný koment... Možná se mi bude hodit někam do haiku.

Kočkodane,

díky za ty klony...   Vybavila jsem jesličkové děti, ty, co se ještě drží šňůry, které taky mizí v mlze... Ale to už by byl horror.

blackie,

dokud pes ještě tahá za vodítko, vlci ho v mlze nesežrali.

Úplně to vidím... nebo spíš nevidím.

školní docházka

slušnost dětičkám cizí

chovaj se drze

Starej Procházka

vládl nám dlouho kdysi

také měl schůze

jo:-))))))

blackie,

asi to bude tak, jak mi napsal snake: spousta lidí vidí stejnou realitu a zpracuje ji mnohdy velmi podobně. (Viz jeho koment z 10.11.)

Evženie,

vlkodav je asi laskavý a mírný, dokud nepotká vlka. Znala jsem ale i hodného bulteriéra, který měl papíry na kanisterapii a hladili si ho stařečkové v domově seniorů.

koukám, že pes na konci vodítka je Písmácký hit :-)))))......viz další......https://www.pismak.cz/…808

Vlkodava jsem měla krásných 7 let. Ten vodítko nepotřebuje. Je laskavý a mírný a toho, koho miluje, nikdy neopoustí, pořád mu je po boku.

Jmenoval se Benjamin.

Markel,

díky. Jsem ráda, že se líbí.

Evženie,

každý nemá psíčka tak vycvičeného jako ty. Někteří táhnou svého pána - neznámo kam. Nechtěla bych venčit vlkodava. Jeden se vyskytuje v našem okolí. A taky brazilská fila. Zbohatlíci v satelitu potřebují dobré hlídače.

Haiku může být určitě veselé. Stačí si jen vzpomenout na Issu. Santókova haiku jsou sice převážně smutná (ale zároveň i ironická, což ten smutek, ba zoufalství, ještě podtrhuje), ale dají se u něj najít i veselá haiku:

"mlátím mouchy

mlátím moskyty

mlátím sebe"

"padá listí

odteď

bude voda ještě lepší"

"švábe

máš vousy dlouhé

jako já"  

Já mám za to, že i haiku může být veselé, pravda je, že v tom textu s venčením vodítek je velký akcent na lidi a jejich aktivity, ale i tak bych váhal, jestli jde o haiku nebo senrjú - myslím, že to je hraniční text.

trojorte,

o mlze přede mnou a o mlze za mnou právě píšu v dílku "Ztracená v dešti".

Díky za típek.

Juliáne,

někdy prostě ani přesně nevíme, kdo a kam nás na šňůře táhne... 

...a což teprve mlha za mnou...

líbí moc *

snake,

to Millerovo haiku je prostě moje haiku v množném čísle. To jeho(spíše senrjú) je ale lepší a vtipnější.

Určitě je to tak, že stačí například vážně míněné haiku jen trošku přeformulovat a je z něj najednou senrjú, které vyzní velmi vesele, ačkoli to původní haiku třeba mohlo být plné úzkosti.

Netřeba vodítka. Kdykoli se otočím, psík stojí za mou pravou nohou :-)

Podobný text měl kdysi, tuším, Marek Miller, pointa byla - "lidé v parku venčí vodítka."

Ty podobné postřehy a jejich srovnání, to je jedna ze zajímavých věcí kolem haiku...

Kolektive,

ani ten  proletariát už není, co býval... Ve dvacátém prvním století v ekonomice vyspělých států dominují služby. Marx nedokázal správně odhadnout budoucí vývoj a naše časy pro něj byly psíčkem na dlouhém vodítku v mlze.

Stát je rozkraden.

Dřímá proletariát.

Dlouhé vodítko...