V troskách Kolosea

Morticie,

já byla zvyklá spíš někomu něco diktovat (odtud asi ty moje poněkud diktátorské manýry...). Ale to se ještě psalo na psacím stroji a sekretářek bylo třikrát tolik, co dnes.

Sveřepko,

teď právě jsem tady měla básničku "Nadhled"... Ale lidem se to nelíbilo. Už je smazaná. Lidi asi chtějí pravý opak nadhledu: vypjaté emoce. A to je pro mě trošku problém.

Nejvíc překlepů dělá autocorrect!

Tady se mi líbí vtip a nadled!

Morticie,

zakuckal se samozřejmě rapper, ten, co by se nikdy zakuckat neměl. Někdy jsem strašná s těmi překlepy. Dík.

blackie,

ráda bych se naučila psát básničky, které by vypadaly jako paličkované krajky.  Chtěla bych občas být rokokovou básnířkou.

Zajíci,

pokud se jen zakuckal, bylo to ještě dobré. Mohlo to dopadnout i hůř.

Zakuckal se raper, nebo paper (papír)? Nebo mi něco uniká? Ale i když možná uniká, čte se to hezky.

hezky jsi (u)pletla...*/************

Při recitaci svého díla "Hovno vláda, hovno demokracie a hovno svoboda" se zakuckal i Egon Bondy.

Areone, díky.  Já píšu nejraději "hudební" básničky. Nemohu ale psát pořád jen vázané verše. Střídám to. Změna je život. Ani Otokar Březina nezůstal u svého milovaného alexandrínu, ale prošlapával cestu volnému verši sněhem nepochopení.

Uličný,

já se snažím lítat na různých typech povětroňů.

Alegno,

taky mám moc ráda pavoučky. Jeden se třeba jmenuje nuctenea umbratica.

Theo,

já si myslím, že zhruba od renesance je každý umělec sebestředný bavič, který se musí snažit své dílko prodat, pokud s ním jde na trh. Dříve to bylo jiné. Do gotiky tvořili třeba pro církev většinou jen anonymové "pro větší slávu boží" a to už vůbec nemluvím o starém Egyptě nebo o starověké Indii, kde všichni sochaři pracovali naprosto stejně a kde bylo neodlišitelné, co vyšlo z ruky toho nebo onoho "pouhého řemeslníka".   ...Dnes se už tak nějak předem počítá s tím, že básník je sebestředný nadutý trouba.

Luzz,

jsem ráda, že tě mé dílko pobavilo a díky za típek, protože jsem, jak pravil pan Litarts, "jenom komerční autorka"... 

Ano jsem většinou dost teatrální, protože si dělám legraci z toho, že umění dnes musí být "silné" a musí lidi šokovat, aby vůbec přitáhlo jejich pozornost. Problém je v tom, že umění už ale lidi šokuje minimálně sto let, takže i ty šoky už časem tak nějak nudí. A to se pak mohou dostat do módy opět tradiční jemné výtvory, včetně básní ve vázaném verši. Výtvory, které nechtějí nikoho ani vyburcovat, ani deprimovat, ani nechtějí s nikým cloumat, aby se "konečně vzpamatoval".

Ještě nedávno tady produkovala jistá annnie básničky na hraně kýče a stala se tady na Písmáku nejúspěšnější autorkou své doby.

Tvoje básně se hezky čtou. Vykreslí atmosféru, rozšíří vnímání, zanechají pocit... Dávám tip.

safiáne, úplně nevím, jestli je teze o nadbíhání čtenářům nějakým klišé intelektuálů - spíš jde o konstatování faktu.

jinak alenakar asi svou poezii posunuje, ale k ní moje dnešní poznámka nesměřovala. spíš jsem měla na mysli autory, kteří reflektují soudobý život různými výkřiky (které právě mají kvalitu zmíněných fb příspěvků) a vydávají to za poezii. pro mě osobně v tom moc poezie není, ale je to jednoduché, srozumitelné a přístupné - a tudíž úspěšné.

a neduživé texty intelektuálů - můžeš mi dát příklad?

no konečně

Luzz, veřejně se mluví jen o próze. Formální úsilí a experimenty prý mizí, vše se zjednodušuje. Proč by tomu mělo být v poezii jinak? I poezie k tomu viditelně směřuje řadu let.  Je otázkou, zdali toto zjednodušení přinese lepší poezii, než byla ta, která odchází. Její slabiny jsou také nabíledni. Námitka nadbíhání čtenářům je obvyklé kliše intelektuálů, kteří se vzdálili od podstaty poezie tak, jako snad nikdy předtím. Přitom se jejich neduživé texty, snažící se spíše z poezie vytrhnout, než ji obohatit v její podstatě, nedokázaly k soudobému životu ani přiblížit, natož jej vyjádřit. Alenakar je jistě konzervativní básnířkou.  V poslední době se jí ale daří orientaci do minulosti překonávat. Často nalézá zahušťující kontratémata, která umožňují posunout její básně do současnosti. Na tom není nic líbivého. I v minulosti usilovali básníci o to, aby i ty nejstrašnější věci řekli pěkně.

Pro mě moc pěkné verše.

Pavouky mám ráda a věřím, že je lze najít ve vesmíru i daleko od naší planety.

A mne zase potěšilo, že to teatrální (jak by mohl děsit název básně) nebylo. Naopak. Líbilo se mi to.

je to docela teatrální - ale asi jsi to tak chtěla, soulad formy a obsahu nebo co to... ve výsledku mě to docela pobavilo

jinak - s tím divadýlkem a lákáním čtenářů do sítí, jejich lovením... jo, to není nic novýho... někteří básníci prostě chtějí psát básně, které se "líbí", o nic jinýho jim nejde. možná i proto teď vzniká tolik "přístupné" a srozumitelné (snadno stravitelné) ehm "poezie" (která má nezřídka kvalitu statusů na fb) - a právě tato poezie je teď docela úspěšná, líbí se i lidem, kteří poezii nijak nečtou. nebude trvat dlouho a poezie opět bude masovou záležitostí!

(jen můj dojem)

dám ti tip, ty je máš ráda, že jo.

supizme,

díky za návštěvu - v hledišti Kolosea.

Safiáne,

děkuji a jsem ráda, že mi rozumíš.

Pro mě skvělé.

Alenakar - je to tak.

Není zač. Zrovna přemýšlím, že bych nechtěla být redaktorem. Pro mě je hlavní pocit, jaký báseň vyvolá. Jak ale přesně popsat pocit? A také, to je můj pocit, jen můj. A také, i když cítím, že to někomu někde drhne, je opravdu dobré to autorovi napálit? Koneckonců komu zde to občas nezadrhne. Ale zase zpětná vazba je dobrá věc. Tobě to ale nedrhne - já jsem ale jen laik. Ovšem málokdo píše pro redaktory. A pokud ano, je mi ho líto. :-)

Nami,

jsem ráda, že se líbí. Díky.

Moc hezké.

Mefi,

já si myslím, že když nám na básni něco nesedí, je dobré to autorovi sdělit, ale decentně... Časem člověk pozná, kteří autoři to ocení a kteří to berou tak, že to ty jsi hlupák, který nepochopil jejich "velké dílo". Takových supersebevědomých autorů je lepší si nevšímat, protože oni se stejně nezmění a budou své diletantské výtvory obhajovat třeba i před akademiií věd..  Že třeba ve vázaném verši nevědí, co je to rytmus?  Ale oni to přece tak chtěli!  Hloupí čtenáři nechápou, co je to záměrná tvůrčí deformace kvůli "síle výrazu".       Myslím, že tvrdě kritizovat můžeme jen svoje kamarády, kteří nás znají a vědí, že to myslíme dobře. 

Není zač. Zrovna přemýšlím, že bych nechtěla být redaktorem. Pro mě je hlavní pocit, jaký báseň vyvolá. Jak ale přesně popsat pocit? A také, to je můj pocit, jen můj. A také, i když cítím, že to někomu někde drhne, je opravdu dobré to autorovi napálit? Koneckonců komu zde to občas nezadrhne. Ale zase zpětná vazba je dobrá věc. Tobě to ale nedrhne - já jsem ale jen laik. Ovšem málokdo píše pro redaktory. A pokud ano, je mi ho líto. :-)

Mefistofelko,

díky za típek. Jsem ráda, že se líbilo.

Pěkné