Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMezi stromy
Autor
Qliph
Čtěte pomalu... velmi, velmi pomalu...
Mezi stromy
Voněla tam tráva, vanilka a les,
jako by to bylo sotva včera,
co se na mě usmála, tehdy poprvé.
Šílenec v parku na vanilkovém pažitu,
Nevýslovná po labutím způsobu proplula
a rozkvetly ohňostroje na sametu tmy.
Veverka se smála jim z koruny stromu,
po nímž hledali spolu krásu a zázraky,
ti dva blázni v rozpuku jara životů.
A tráva jen zoufale křičela ticho,
když v mozku kvetly výbuchy,
když nocí otřásal ptačí zpěv...
Pak zavolal kdosi a proťal tmu,
zatočily se hlavy a prokleli oba,
oba dva, jako jeden, akustický zákon.
Letmý polibek temna k odchodu,
nikdy více, má Nevýslovná,
nikdy více, můj Zešílelý.
Dopadla těžká bota na dlažbu,
zazvonily střevíčky pustou ulicí,
nikdy více, naše veverko.
Naposledy se otočil za Ní,
podruhé se na Něj usmála,
pak dotřepotala osika listovím...