Vrcholná poezie

Anas,

tvůj dopis se mi velmi líbil. Dokonce musím napsat, že to byl asi nejlépe napsaný dopis, co jsem tady na Písmáku dostala ( a já jich už dostala doopravdy hodně ). Bylo mi líto, že tvé formulace mohu číst pouze já a myslím, že by je dokázali ocenit i jiní. Těším se, že se tady po novém roce pobavíme veřejně o "popu" v poezii o elitářském Umění, nebo třeba o folku, který umí říznout do živého. PF 2023.

Radovane,

díky za výběr. Někdy mě opravdu překvapí, že se líbí i to, co jsem považovala jen za vtípek pro pobavení.

Safiáne,

patřím k oné většině, která předem neví, co u čtenářů "zaboduje". Často musím smazat to, co jsem považovala za nejlepší a to, co jsem vložila jen tak pro pobavení svých příznivců, má nečekaný úspěch jako v tomto případě.

Přeju hezké svátky, hodně zdraví a těším se na diskuse nad básničkami, na které konečně budu mít o prázdninách dost času.

Impozantní, s přesahem nad lavinové nebezpečí!

Alenakar, já to vidím obráceně. To není legrácka, ale jedna z tvých nejlepších. Má totiž více paralelních obsahů. Horskou poezií je jen v prvním plánu, v tváři obrácené ke čtenářům. Možná, že takovou poezii ani psát nechceš, i když se poslední dobou zdálo, že překračuješ svůj stín.

Markel,

horské turistice jsem se věnovala - kdysi... Vždyť máme Beskydy a Bílé Karpaty, co by kamenem dohodil.  Tam ale ledovce opravdu nejsou.

Jam,

Li  Po psal spíš o víně.  Nejznámějším čínským básníkem, který psal "horskou poezii" je Chan - šan.

Tahle básnička je ale jen taková legrácka. Na opravdovou horskou poezii možná ale časem taky dojde.

Anas,

prokletím je už to, že mnozí z nás jsme na psaní tak nějak závislí.  Skutečný umělec by asi měl o umění spíš přemýšlet a tvořit teprve až "hudba hraje", jak říkal nebožtík Sudek. Psát dvě tři básně denně, jako já, to už je asi posedlost.

A chybou je nejpíš taky to, že hlavně přemýšlím o tom, jak vylepšit řemeslo, zatímco bych měla přemýšlet o tom, co vlastně chtějí lidé číst.

Já bych chtěla být popovou básnířkou, ne poněkud zkostnatělou kabinetní literátkou, jakou ve skutečnosti jssem.

Co si myslíš ty, Anas, co chtějí lidé číst? Co lidé touží  číst?

Safiáne,

pro mě to byla jen taková legrácka. Ani jsem to nedala na panel, ale jen do dílny. Myslela jsem, že to zase smažu. Nenapadlo mě, že by to mohlo dostat 20 tipů.

Ano - je to naduté. Ale jen ironicky naduté. Doufám.

Zajíci,

moc děkuji za krásnou skladbu pro pamětníky.

líbilo moc, i když já sníh a led s mýma revmatickýma nohama už pár let nemusím, ale básně o zimě si dám líbit v teple a s čajíčkem :-)) *

Člověk má někdy potřebu změnit prostředí, někdo se šplhá i na vrcholky hor.

Připomněla jsi mně básníka Li Po. 

Já v tom psaní o psaní nevidím. Pro mě je to spíše o postavení "obyčejného" člověka ve světě. Ani název podle mě nesedí. Má více možností interpretace a básni spíše škodí, protože díky němu může někomu připadat nadutá. Jinak je to skvělá báseň. První strofa je absolutní. Co všechno je možné říci několika slovy!

Co se tématu týče, nelze nevzpomenout píseň Černý racek od dnes již legendární skupiny Synkopy 61.

https://www.youtube.com/watch?v=fTHMAT1HVh0

Norsko,

máme v prádelně radiátor a musíme tam pořád topit, protože tam přezimujeme durmany a různé jiné rostliny. Stavbička má rovnou střechu, na které stále odtává sníh i za velkých mrazů. Rampouchy už teď mají asi metr. Škoda, že přijde obleva.

Sněhové královně by se teď u nás líbilo.

Rampouchy jsou poetické 

Norsko,

díky. Těší mě chvála od tebe - z mrazivého severu.

Cepín je výbornej

Diano,

je to jen taková legrácka. Ani to není v hlavním seznamu děl.

Kočkodane,

každý velký umělec a génius je něco jako Reinhold. Pohybuje se totiž v takových výškách, kam se normální smrtelník nikdy nedostane. A pokud ho tam nesežere sněžný levhart, může potkat i yetiho.

Nádhera! Můj šálek čaje :-) Líbí se mi obsah i forma *

Také jsem chtěl připodotknout něco o Reinholdovi, ale byla jsi rychlejší.

kadeřavá,

je to samozřejmě trochu ironické...

U nás to dnes ráno vypadalo jako na Klondiku. Patnáct pod nulou, vítr, ledové květy na oknech. I Reinhold Messner by se dnes cítil ve Vyhnálově jako doma.

Sám s nebem.... Víš si rady ?

Krásné i když zimu, snih,cepin a ledovce nemusím