Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seto pták hrál hlad na střevíc
Autor
Báseň_roku
V básni prázdno v básni víc
to pták hrál hlad na střevíc
touhu dlouze
bez překladu
Věřím v drané husí peří
když usínáš můj smích
lesem šumí déšť
věty jsou nezřetelné
sténají dávnou klatbu pekla
a někde tam
těsně za aortou se náhle snesl jestřáb
z obrazu chumelí prachový sníh
a pak ten okamžik s malinovou šťávou ---
--- ---
Strašně po tobě toužím
dneska jsem si lehla do sněhu jako kdysi
pomalu mávala rukama
pod křídly potok lámal kry
pro malou běhnu
pláč přišel zvenčí
Podzim povláčený branami mlh vtrhl do zimy stopou divočáků
drny vyvalují vykuchaná břicha
nejdeš obejít
za vodítkem
mlha stéká po pláči divokých včel
tos nevěděl?
máš jejich vlasy
jsou plné žihadel
/po každém chtít umřít/
ticho zmrzlé země
to ticho ze mě
Viděla jsem pařez s kamennou solí
hlavy srn skloněné deštěm
vláha vyteče přes kořeny
pijí vkleče
---
Viděla jsem tmu práchnivého stromu spal v ní měsíc s motýlem
tvý tělo
---
Viděla jsem po lesních stezkách Lolity na koních
ve vysokých holinách s ohnivými liščími ocasy na čepicích trhaly tři oříšky a neptaly se
---
Viděla jsem
vichřici tančící s mrazem v sněhových vírech pole les pole les
bez dámské volenky
---
Někdy
fotím černou komorou srdce
krev je ustalovač mozek ořeže chtíč oči zavřou okamžik
otisky
utřeš navyklým pohybem o kalhoty
překročíš kravské lejno
psi se v něm vyválí
na tato místa nepadá sníh
jen bílá námraza výsměšně dýchá tvou nesmrtelnost
7 názorů
Já všem, co četli a měli odvahu dát hlas děkuji.
pro lawender
Ty nemusíš nic, taky Tě mám ráda.
pro Šabrej
Některé věci nejdou říct jinak. Vím to... :)
pro K3
Já někdy nevím, zhubla jsem... :)
pro Voříšek
Vzala si kousek čokolády od Jindry, slaný karamel s lískovým oříškem od Mixitu a začala otékat, jazykem prozkoumávala pusu, bylo to rychlý...
pro Muamarek
Nevím, jak báseň, ale já jsem. Včera se mi zaběhla v lese Frýda. Byla jsem tam do tmy. Pak zbantovala svoje chlapy. V noci si to štrádovala z lomu. Byla nasratá a vyčerpaná, dneska mi zvracela kůru, hlínu a tak. To je život... :)
Radovan Jiří Voříšek
21. 12. 2022více povedených a neotřepaných nápadů, ještě se vrátím více prozkoumat kontinuitu díla
Tohle je pro mě silná báseň, na výběr. Intimní, něžná, přitom plná energie, života, myšlenek. Určitě získá jeden z mých 3 hlasů.