Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seV mlze
Autor
Sh11m11
Po zimě podzim, uhnívá listí,
už ani nečekám co se stane,
v mlze se hlasy podivně tříští,
v zahradě jabloně otrhané.
Pokorní v pravdě zůstali čistí,
přibyla na hlavě trocha stehů,
stavitel mostů nejednou zjistí,
že střely přichází z obou břehů.
Přestat se snažit ve správnou chvíli,
v úctě si kleknout na zmrzlou zem,
nadějí není polibek v cíli,
nadějí jistota, že smysl má sen.
Svět zmizel v mlze, těžko jí projít,
ješitnou hlavu nechat si stít,
chladné a horké do kruhu spojit,
stébel se pustit a odpustit.
7 názorů
Safián: :D inu, daleké Slezsko, abych pravdu řekl, vůbec mi nedošlo, že tam má být "á" :-( Dá se to jednoduše upravit na "jabloně otrhané", tím by to mělo vyhovět mě i tobě :ú
Pěkný den!
Vracím se povzbuzen básní Mezi psem a vlkem. Kdysi jsem dočetl jen ke spojení jablka otrhané. Byla to chyba, báseň je jinak moc pěkná. Motiv jablka je jistě lákavý a neshodu lze vysvětlit moravskou praxí. Ale i když přejdeme tuto gramatickou pecku, přece jen zůstane její pachuť. Hledat spojení stejně obsažné, které by vyhovělo po všech stránkách je opravdu obtížné. Vždycky bude něco málo chybět.
v zahradě jablka otrhané ... v zahradě jabloně otrhané .... v zahradě jen stromy otrhané
Nějak pořád věřím v moc poezie být oporou, když je úzko a v modlení jsem nikdy nevynikal. Občas se nechám nadchnout a inspirovat, ale nejvíc už hledám jen u sebe (v mém věku je to normální). palaven :)
P.S. Báseň i s básníkem mají dobře nakročeno na delší štreku. Přeji dobrou obuv a chuť jít.
P.P.S Havel už se nepochybně -ehm- nebude opakovat, ale určitě by si přál, aby to byla dobrá jízda i dál.
Střet sociálních a názorových bublin, zdánlivě nesmiřitelných, a nelehká situace někoho, kdo stojí někde uprostřed. Přání míru, smíru mezi lidmi. Jsme někdy tak přesvědčení o své pravdě, o křivdách, které se nám dějí, že ztrácíme lidskost a víru v dobro.„Naděje není to přesvědčení, že něco dobře dopadne, ale jistota, že má něco smysl - bez ohledu na to, jak to dopadne.“ – Václav Havel.
Verše se mě zde vcelku dotýkají jistou naléhavostí a přáním míru, jestli jim dobře rozumím. Trochu mě mrzí, že tato báseň nemá více reakcí. Nemusí se líbit, ale rozhodně stojí za komentář. Rád jsem se zde stavil.