Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seV barvě citronu
Autor
Michal23
Zas a dnes jako včera
zírám do hlubin tmy
tešíc se z každé emoce
která přijde na přetřes
přátelé čekají, však
musí jít dál
jsme spolu v kontaktu
my a oni
až opustíme jejich města
tak, jako jsme opustili bahno předešlých dní
vyvstane otázka
co s námi bude?
V kroku nepřestávat
přiblížit se jejich zádům
pak, hle, bok po boku
kráčet vstříc neznámému,
kráčet vstříc dějinám.
2 názory
Radovan Jiří Voříšek
07. 01. 2023Majki, vnímám protichůdné části.
Kdosi zírá do hluboké tmy, stále stejné. To mi přijde jako projev chronické a bezútěšné samoty. A zároveň se těší z každé emoce. Kde se v té hluboké tmě vzala? Najednou, z ničeho nic má přátele a je s nimi v kontaktu. A ještě s někým, protože je z „on“ „my“.
Pak to pokračuje opouštěním bahen měst. Jakých? Co je to bahno?
Závěrečný apel na pochod vpřed je sice velmi výrazný, podobný apelům z padesátých let, ale nedává mně smysl a to proto, že popisu stavu, od kterého se má odejít nerozumím a cíl, kam dojít v básni taky nevidím.
Zkus se na své dílo ještě podívat, definovat si, co chceš sdělit a pokus se to napsat tak, aby to bylo rozšifrovatelné. Ať se ti daří!