Ztracený den

Ještě se sem vracím; Jarmilo - já jsem na průmyslovce (SPŠ Brno) dva roky seděl dobrovolně v prvé lavici, ..., a bral bych to znovu, kdybych si měl místo ve třídě vybrat :) (a ovšem i mí spolužáci na gymplu nechtěli po celé čtyři roky své místo vpředu žádnému přenechat...) ((mimochodem - většina vyučujících, kteří po třídě chodili, pohybovali se v uličce téměř celou hodinu k prvé lavici pouze zády (typicky třeba dva metry dopředu, ..., dva metry potom pozpátku dozadu, ale jen po druhou lavici :) ) ))

Aru, vím o čem mluvíš; já jsem snad po celou ZDŠ byl v abecedě druhý (na gymplu ovšem potom až osmý, pokud se nepletu :) )

(( ...)).

Určitě ano

Mohli bychom nominovat do soutěže PM?

:) pobavena, potěšena tvým komentem Markel děkuju

prostě bááááječná pohádka, moc líbilo *

Děkuju, fialko, jsem ráda, že se líbí, Eliška pořád počítá dny, tak mě inspirovala a taky Aruovo ztracené první září :)

Moc krásná pohádka o dnech v týdnu :-)

:) To ti přeju Evženie, teď už mám také pondělí ráda, mám ráda všechny dny ...

To je ale moc hezké. Já mám pondělí ráda, to jsem celý den na chalupě.

Goro, moc děkuju za přečtení i za všechna slova, něco jsem poupravila dle tvých postřehů, díky

Alegno, je to dobrý literární nápad a přinesl i zajímavé komentáře s odkazy, například jak vznikaly  /jinde i v našich končinách/ jednotlivé názvy dní v týdnu. 

Mně se text zamlouvá víc než tvé skutečné pohádky, které jsi občas napsala. Podle mého /skromného/ názoru ti jako autorce stručnost svědčí, nějaký postřeh ohledně zájmen jsem již psala včera. Stačí jeden nosný impuls a vida, zajímavý text v novém duchu je na světě.

už podle Římanů bylo pondělí dnem Luny - Dies Lunae, odtud pondělí, monday, moon - měsíc.

Zeanddrichu, kdyby na našich slovech záležel běh nebes, tak by se svět rozpadl, protože co dokonale člověk zvládá je zavedení chaosu, tak např. jenom začátek roku se slaví nesmyslně na 1.1., místo 1.3., nebo 20.3., jak jistě víš prosinec, nebo-li december je desátý měsíc z latinského deset - nebo-li decimus. pak tu je počítání roku. jaký vlastně je? 2023? nebo 5783? od Židů, či snad 2776? od založení Říma, tak vidíš, nevíme jaký je rok, ani kdy ten rok začíná, jak by potom na slovu lidí mohl záležet běh světa? ve všem vládne zmatení. na školách se učí "teorie", jako neotřesitelná paradigmata, která se stala přesně těmi náboženskými dogmaty proti kterým chtěla věda bojovat, nahraď paradigma dogmatem a skončíš opět u dogmatu.

co je patrné jsou odkazy na Římské impérium, římské měsíce ve valné části Evropy, spolu s římskými dny (i když skrytě, u soboty, saturday - Dies Saturni, krásně zní den Saturnův :D ) a slavení začátku roku na datum zvolení konsulů v Římě.

(aneb - v mnoha aspektech jiné je pondělí v zemi, kde jmenuje se „pondělí",..., a jiné zase v zemi, kde říkají mu „monday“,..., jiné zas v zemi, kde „lunedì" ,…, a jiné zase v zemi, kde „понеде́льник"; - a my, naším mělkým pohledem, jen stěží můžeme rozklíčovat přesně, co že je způsobeno čím.. :) )

To Utgard-Loki

Ad Tvoje sentence "I když dny přejmenujete jak chcete, na fungování Vesmíru to nemá naprosto žádný vliv.. ."

- nebyl bych si tímto zas až tak tak jistý :),..., vzhledem k tomu, že *Slovo je tvůrčí čin (a na podobě slova,..., a na jméně specielně, právě hodně záleží :) )

((...)).

*I v Prologu evangelisty Jana se přeci píše Na počátku bylo Slovo :)

jo, s tím souhlasím :)))

jistě, to nemine nikoho :D

každopádně pak bude zcela odhalena pravda, ať bude jakákoli, protože pravidla tohoto světa jsou pro tento svět

Dobře, co si sama neprocítím, tomu zcela nevěřím, počkám si tedy na vlastní zkušenost :)

pravdu zjistíš okamžikem vystoupení z tohoto světa zakouřených zrcadel, už krátce po odchodu nastává tzv. osobní soud, který si různá náboženství interpretují... různě :D

Tyjo, Aru, zajímavá teorie, smysl to dává, rozvíjet tvou teorii nebudu, zamotala bych se, nevím jestli někdy zjistíme pravdu, ale pokud ano, obávám se, že si ji nebudeme pamatovat ...

huš jsem na to přišel, stačilo se trochu z a m y s l e t :))

smysl, nebo nesmysl je čistě subjektivní věc odděleného vědomí od vědomí v tomto světě, přičemž bolesti, traumata, deprese, atd. působí desysmyslově i po tom co z nich jedinec vyleze, působí jako stigma/značka která působí jako prvek oslabující smysl po tomto světě, tudíž je regulérní mít jak pocit smyslu, tak ztrátu smyslu, skutečné důvody budou odhaleny po představení :)

dává to smysl? :D:D

Janičko moc děkuju, jsem ráda, že se líbí, přiznávám, že jsem při psaní nevzala v potaz pořadí a názvy dnů jiných národů ani jejich historii a teď se nestačím divit, je to docela fascinující :)

to jistě, ale na co bytost, která nežije potřebuje sem lízt, aby zase nežila, celé mi to přijde jen jako divadlo, cirkus pro hru samotnou a samozřejmě někdo hraje komedii, jiný trágedii, mě osobně to nepřijde jako můj smysl za kterým se hnát... to je můj dojem, neříkám že to tak je, mlhy tohoto světa jsou natolik pevné, že nelze přes ně zcela prohlédnou, ale bylo by to zajímavý :D

Jsem ráda, black, vlastně jsem ji napsala tak trochu kvůli tobě, měla jsi kladný vztah k mým předcházejícím pohádkám :), díky

Pěkná pohádka :-))), TIP. V japonských kalendářích začíná týden nedělí a končí sobotou.

Aru, proč sem lezeme? nevím, protože jsme součástí změny a bez ní není život? Zkusím se zeptat :)

slučí, díky za odkaz, zajímavé čtení, aru to už nakousl, asi bych měla napsat první v týdnu po česku ...

líbí se mi komentář Kočkodana....početla jsem si:-)

z odstupem času mi to přišlo až předgeniální jakou cestu si duše zvolila za cestu, že hrozné zkušenosti se staly nakonec perfektní výzbrojí :))

samozřejmě v té době to bylo strašné.

fascinující je proč sem vůbec do života lezeme, žijeme a vytváříme si své legendy o nás samých :D

Díky Zajíci za přečtení, tvoje slova samozřejmě potěšila.

Aru, nicka sis vybral sám :). Taky jsem přesvědčená, že jsme tu kvůli zkušenostem, některé se na nás hodně podepíší, jiné se nás téměř netknou a každý to má jinak, to je na životě fascinující, tedy nejen to.

Vnímám text jako úspěšný pokus o moderní pohádku. 

ono je příznačné, že i tady je Aru (skoro) na začátku :))

ale po těch letech jsem to schroustal v sobě a dnes je to jen historka na zasmání, ovšem z odstupu si myslím, že to byla konec cenná zkušenost

...lidi jsou takoví sběratelé zkušeností :D

Utgarde, naprosto souhlasím, veškerá určení a pojmenování jsou jen pro nás, lidi, abychom se v tom svém světě orientovali, vesmír to nepotřebuje :)

K3, děkuji za čtení, máme to podobně, první na řadě jsem byla jen párkrát, nebylo to příjemné

Dopředu se mi nikdy moc nechtělo, ale být druhý je možná lepší než první, až na ty vavříny. Dobrá pohádka.

Doufala jsem, Aru, že ti bude blízké moje fantazírování, netušila jsem však, že máš s prvenstvím v řadě osobní zkušenost, velmi nezáviděníhodnou.

Jj na ztracené první září si vzpomínám, někde tam začalo klíčit semínko zmizelého pondělí :)

Díky i za doplňující a vědomosti rozšiřující informace

no jako první v abecedě jsem měl tu čest to poznat, nakonec jsem byl tak permanentně nervózní a vystresovaný, že učitelky vymyslely nový převratný abecední systém ve kterém jsem byl vždy až na konci :D

a nakonec jsem měl i výjimku z domácích úkolů, protože jsem je prostě nedělal nikdy.

hodně záleží jakou že to člověk dělá práci, já mám víkend teď už naštěští pořád, v práci nepracuji, pouze tam docházím, takže s pondělím jsem kamarád, jenom to vstávání by ještě chtělo doladit, taková polední by mi vyhovovala :D

za francouzské revoluce nejenom že zmizelo pondělí i s hodinama, ale i měsíce a celých 13 let :D:D

jen bych doplnil, že skutečným prvním dnem je neděle, posledním je sobota, z hebrejského šabat - tedy den odpočinku, tedy sedmý den, chceš-li, den Saturnův, pondělí je tedy druhé - den po neděli ;))

svého času Vrtiška hledal ztracené 1. září :)

Máš to dobře vysledované, Jamardi, tohle se vnučce bude hodit :) a děkuju za čtení

Jsem moc ráda, Diano, děkuju

Děkuju za návštěvu i čtení, srozumění

Moc pěkná a poučná pohádka!

Chtěla bych upozornit: Říká se: "Nechci sedět v první lavici, aby na mě nebylo vidět." Zkuste se tam postavit nebo sednout a podívat se z pohledu učitele. Když dospělý člověk stojí, na první lavice nevidí. Když sedí, vidí na tu u stolku a nevidí dozadu v té řadě, ale vidí dobře na další řady s výjimkou první a druhé lavice u dveří, pokud se na ně záměrně netočí.

Dobrý nápad, pěkně se četlo :-)

***

Kočkodánku díky, co víc by si mohl autor přát  a ať se pondělí vydaří

Přečtení ztraceného dne, to nebyl ztracený čas... ;-)

Přeju hezké sny a děkuju, žes četla, Štírko

No umíš si teda moc pěkně vymýšlet. Měla jsem to jako pohádku na dobrou noc. A děkuji i když jsem si musela přečíst sama...:-)

:) dievča, pravdu máš ... i dovolená může začínat pondělím ... jenže vyjímka prý potvrzuje pravidlo

ak sa školský rok končí v piatok, pondelok je prvý deň, keď sa nejde do školy ... a vtedy je aspoň raz za čas obľúbený***