Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sepokus o requiem I.
Autor
Philogyny
V rozbitém obličeji se odrážely truhlíky s červenými muškáty
odvážné myšlenky: ano
začalo prostupovat žilkování ostře pálených cihel a jednotlivé svaly dýchacího ústrojí zbavené omítky
vstřebávaly déšť
z puklin slabosti: nálet
ještěrky: ano
básně visely v nepravidelném pořadníku proti větru
nakonec to byl dub
tělo se nikdy nenašlo
zvláštní soubor rostlin posléze zaznamenán do herbáře
proveden zkušební roub
v noci rozkvétají: jenom ty s ručně psanými poznámkami tužkou Koh-i-noor
z vázaného hřbetu neustále krápe
za mech s nataženou kápí
někdy tam spí mraky
slunce: vzácně
kolibříci otevření pokaždé na jiné stránce číslo tři
za odrazem tváře prosakuje vlastní pramen
smír
26 názorů
Philogyny, to jsem ráda, už se těším na tvoje další básně :) Hezký víkend
Pro Crazy Ema
Je to zvláštní, tohle bylo moje místo, kde jsem se zasekla a přemýšlela. Koh-i-Noor je diamant, měsíční kámen, těch mýtů je hodně, že. Hodně o něm kdysi načítala. Udělala jsi mi radost. Opravdu. :)
Já strašně moc děkuju všem, co nakoukli a zanechali stopu, mám po covidu zánět v očích, na pravé vidím mlhu, musím si počkat, tak jen trošku nakukuju, nedá mi to, že, ale na delší čtení to zatím není. Hezký den všem...
Dýchají tu na mě nostalgie, smutek, ale i smíření s přírodou, klid, rovnováha. Tato báseň je přímo nabitá čímsi elektrizujícím: Vyvolává celou řadu pocitů, někdy i protichůdných. Burcuje i konejší, drásá i hladí, strhává i nese...
zapomněla jsem připsat: Toto není kritika.
Konec PeeSka k výšeuvedenému jásotu.
ty dvojtečky jsou boží :* zbytek je podhoubí, co se zarůstá, i když nechceš ... furt to čtu :)
blacksabbath
03. 02. 2023líbí se mi TVÉ originální verše...ráda je dekóduju
Úvodní verše jsou úžasné. Morbidně úžasné. Někoho to možná vyleká, ale já mám trénink ze sledování detektivek. Tip.
Chtěl bych tady vyjádřit takovou základní myšlenku poezie. Mně tohle absolutně nic neříká. Přijde mi to jako:
Přestupní lístek platí 60 minut od jeho označení
Jiná možnost tady není, leda že v mechu najdeš lítačku
kterou tam zanechaly mraky
a Slunce taky......
To znamená buď:
Nerozumím tomu
Je to jiný styl než mám rád
Jsem v jiném stavu bytí a až si to přečtu zítra, mě to dostane do kolen
Proto tady nebudu autorovi nic kritizovat, nevidím tam žádný problém, než že to není můj šálek kávy.
Omlouvám se Phylogyny, že zcela náhodně používám jeho/její báseň k postihnutí úrovně kvality zdejší literární kritiky.
Už se mi stýskalo po čtení tvých veršů i po tobě, jsem potěšena, ať je dobře.
pro Rem
To dělám já, při čtení tvých slov. Jsi svým zůsobem moje Agáta, snad už to neposeru...
pro Aru
Já buď od manžela, který tu umíral a teď odjel na lyže a neozývá se, pro jistotu, že, nebo na rhb. Jak jsem promrzla na tom posedu. Vždycky mi to blokne krční páteř. Normální lidé mají esíčko, já prej rovnou se sklonem ke kolizím. No, teď mám imunitu, že. Chodí mi tam jelen v lýčí a hodně, hodně stop... :)
Benetko, ján spíš ten čert. Teď řádí Aujetzkiho. Divočáci se stahujou, nejsou vidět, hlásí mrtvé psy. Stačí kapka krve, nepřežijou. Tak umřel od Frýdy nejlepší pes, Agar II. Na Aujetzkiho...
tak to gratuluju Philíku, já tu legendární nemoc nikdy nedostal, ani když nás uvěznili na dva týdny v domácím vězení a skoro jsme pozabíjeli v ponorkový nemoci jak cip a tatík na mě vydatně chrchlal :D:D
Dneska jsem se probudila, zdálo se mi, že je líp. Covid mi vzal všechnu sílu a oči. Mám zánět spojivek. Postavila se ke sporáku. Najednou ze zásuvky plamen a černý kouř. Naběhlo mi, čert vyletěl z elektriky...už se tu směju, že, ale měla nahnáno. Kdysi jsem jela s manželem starou statkovou šestsettrojkou. Před nemocnicí se začal zpod poklopu valit dým, pak plameny. Manžel zařval, vyskoč. Pořád jsem slyšela ten zaseknutej startér, auto shořelo. Pak napodruhé. Čekala Jindru, odjel do Rakous za bratrem pro výbavičku a tak. Byla zima. Najednou začalo vibrovat topení. Volala. Řekl mi, ať jdu do sklepa a uvolním kohout. Sešla, byl rozžhavený, nešlo udělat nic. Slyšela divné zvuky a začala utíkat po schodech nahoru. Bouchlo to a za mnou se hnala pára. Skončila jsem v nemocnici. Jindra se držel. Měla jsem ruce na břichu. A tak to bude napořád. Jsme.
Evženie Brambůrková
02. 02. 2023Jsi prostě dobrá!
„tělo se nikdy nenašlo“ – no, hlavně že si může čtenářstvo na Písmoni najít tohle tvoje zatím nejnovější dílko. První pokus samozřejmě nebyl přešlap.