Setkání

Setkání

 

Povím Vám příběh,

stal se před mi před lety,

někdy si vzpomenu,

víckrát než přelet komety.

 

Povím jej prostě, 

rým  klopýtne o dlažební kostky,

já šla pomalu,

on tam  stál   nezvykle bo(ž)sky... 

 

Tehdy potkala jsem mnicha,

mnich zas ženu v čepici,

on s taškou sušenek,

já se srdcem v krabici.

 

Oslovil  mě směle,

"Mladá paní, máte čas?"

"Cože?" "Překvapivě ano",

líbil se mi jeho hlas.

 

Nabídnul mi knihu,

řekla jsem:  "Čtu málo", 

On "Ta je přesně pro vás,

v hvězdách to tak stálo".

 

Nadzvedla  jsem   řasy

a položila  otázky,

třeba: "Proč jsi mnichem?

Proč vážeš boty provázky?"

 

Odpovídal klidně,

ten muž býval sanitářem,

"Být mnichem lepší je, 

víc lidí zachráněných před oltářem."

 

On zastavil proud tezí, 

my zůstali jsme v  přítomnosti,

dala  jsem pár drobných,

vzala   knihu božských okolností.

 

Já jsem ta žena v čepici,

ani dnes nevím, kdo byl ten mnich,

přemýšlím chvíli nahlas, 

on už však stich.

 

Kde víra a vůle, vím,

tam cesta s alejí stromů,

my řekli si  Háre Krišna,

... a odešli oba ... domů...

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

---