Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVzpomínka na mládí /reedice/
Autor
Alegna
Tam, kde měsíc v skálu stříbrem verše tepe
a na louce s lučním kvítím volnost kvete,
tam, kde ranní rosa trávě svěží vláhu nosí,
zpěvem z radosti se vyznávají černí kosi,
kde boj o život s užovkou žába svádí,
tam ve vzpomínkách ožívá moje mládí.
Jde lesní pěšinou lehce a bez spěchu,
má hlavu v oblacích, strká nos do mechu.
V pohledu ptačí let, po kapsách oblázky,
nohama maluje v potoce obrázky.
Vodou je živoucí myšlenka na ně,
vodou, co pohladí znavené skráně,
zaplaší trápení, utiší bolesti,
skrze ni unikám ze smutku do štěstí.
25 názorů
blacksabbath
02. 03. 2023ráda jsem (pro)šla s tebou...*/**********
...taky miluju vodu a všechny její odstíny, skupenství, tóny, mělčinu, hloubku pot i oblázky pod tím vším...
Rhode, jestli smím takle zkrátit, díky za čtení i tvou náklonost k veršům o přírodě
Moc hezký. Mám rád tyto "přírodní" verše. Vždycky to tak nějak pohladí...
Je to moc pěkné.
Pohled na vodu dokáže velmi rychle strhnout do vzpomínek. Vypadá jako tenkrát. Říkám si, že je to štěstí, že pořád teče stejně.
dievča z lesa
27. 02. 2023obidve pre potechu***
Moc krásné, skvělé, úžasné.
........skrze ni unikám ze smutku do štěstí.....
Štírko, krásné řádky, díky
Diano, těší mě, že se líbí
Kočkodánku, to je hotová sága ve verších a že je u mého dílka, tak se pyšním, mrkající ještě nedospělí smajlík
Prošli jsme se travou louky
bez odvahy z nahoty,
máme vše, i kalhoty,
v nohavicích různé brouky,
párek klíšťat v bonusu
připravených k pokusu(,)
hodně krve z lýtek nasát,
Lída začla první jásat,
i mé bumbá, vida,
tak se nadšen přidám.
Teď kráčíme stezkou lesní,
o té kráse nikdo nesnil,
nádherné je spolu běžet,
lepší pádit, než se courat,
bezdůvodně? ale kdeže -
za zadečkem máme kňoura.
Trysk trvá už dlouho drahně,
před námi je potok,
podmanivě voda zurčí,
L. nevyšel doskok,
po kolena trčí v bahně,
vzal jsem dívku do náručí,
zamotal se v korytě
a vykřiknul: “Do řitě!”
(slyšel by i hluchý)
Se svou milou hapal klouček,
nikde nejsme suchý,
vydal se s ní na palouček,
jak můžete tušit,
tam se budem sušit.
(omlazený smajlík)
Když nalezneš ze smutku cestu do štěstí, po ní se kam chceš kdy chceš vrať, a nikdy na ni nezapomeň, je to tvá procházková trať, na které neznaví tě kroky a šanci ti dá ztrácet roky aniž bys je kdy chtěla zpět