vrůstá do kamene

je jeden park ve stráni 

a tam se to kdysi stalo 

zůstaly po tom jen 

útržky vzpomínek 

které čas ztemnil

rozmazal a pokryl patinou

celkem se toho o ní hodně navykládá

třeba

že nosí k minisukni polobotky

a do nich froté ponožky

skrývá tvář jakoby

smutná v klidu lavičky

o sloupek opřená

jak když v mlze se ztrácí

tohle já nemůžu řekne

když to rozvážím

nemám co vysvětlovat

sedne si na trávu

jestli dobře chápu

jádrem jejího výkladu je tvrzení

že nemůže

ale co

a už zase na lavičce

mile a šibalsky na mě vykoukne

jedno její oko

nakonec mě nadobro přestane 

dlouhá chvíle tížit

jedna věc mi přece jen 

nějak vadí

jak tu stojí a vrůstá

do kamene

https://kvaj.blogspot.com