Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seŠedivý kohout (7. část)
Autor
Biskup z Bath a Wells
7
Nadávala jsem si do hus, telátek a dalších zvířátek ze statku.
Jak jsem mohla ztratit mobil, jediné pojítko s Lubošem! Musela jsem být fakt padlá na hlavu.
Divoce jsem obracela kapsy, prohlížela rukávy, šmátrala pod tričkem. Mozek krapet zaostával; místo, aby mě vedl správným směrem, předkládal mi sušenky na tácu s puntíky, úplně jsem cítila jejich máslově-křupavou chuť.
Nemohl zůstat na botníku?
Domnívala jsem se, že ho mám v kapse – hlavně, že jsem musela Lubošovi odseknout, když zdůrazňoval, ať si ho nezapomenu.
Vyklepala jsem ho cestou? To je možné, ale nepravděpodobné. Vůbec jsem ho za celou dobu nevyndala z kapsy. Nebyl k tomu důvod, nepotřebovala jsem nikomu volat. Internet jsem v mobilu neměla; byla jsem stará škola s tlačítkovým artefaktem.
Tma mi začínala ťukat na čelo.
Chytla jsem se nejbližšího plotu po pravé ruce. Pečlivě jsem ručkovala od jedné poštovní schránky k druhé. Chvíli to vypadlo nadějně, než jsem se vrátila na začátek!
Co budu dělat?
Mohla bych zazvonit na první zvonek a zkusit se zeptat na cestu, ale příliš jsem se styděla.
Třikrát jsem se pokusila vymotat, třikrát neúspěšně. Už jsem ztrácela naději.
Počtvrté jsem vykoukla z křoví a v dálce spatřila projíždějící tramvaj. Znamenalo to jediné: civilizace je nedaleko.
Hnala jsem se tím směrem jak šílená. Ani jsem si nevšimla, že jsem omylem vběhla na jakýsi dvorek s tlumeným světlem z baňaté lampy.
Vrazila jsem do špalku. Byla v něm zaseknutá zakrvácená sekyra.
Z boku se ke mně blížil Číňan v kostkované košili. Cosi na mě pokřikoval, mával polomrtvou slepicí a ukazoval směrem ke špalku.
Vycouvala jsem ven.
Skočila jsem zpátky do křoví a rozklepala se jak ratlík.
(...)
21 názorů
Hmmm, tak tam dopiš žárovku. Nad špalek. Nebo něco... prostě jsi předtím čtenáři vsugeroval, že je skoro tma...
ale Jani, všichni přece víme, že v Číně jsou Číňani, tudíž za šera je vidět až do Číny, zatímco bezdomovec, už to slovo "BEZ-DOMOVní-chovanEC" značí, že ani šero ho nechce vidět :D:D:D
pokud není Číňan :D:D
Biskup z Bath a Wells
24. 05. 2023Janina: Tak na dvorku bylo světlo...
Hele, hele, šero je takové, že bezdomovce pozná až při metrové vzdàlenosti, ale na dvorku zdálky hned ví, že kouká na Číňana? ;) Jinak bezva, sotva stačím tempu děje!
Biskup z Bath a Wells
27. 03. 2023heh :-), možná ještě přijdou nějaká ta překvapení... :-)
Biskup z Bath a Wells
23. 03. 2023heh, autorská licence :)
Evženie Brambůrková
22. 03. 2023Musí to být děsivé, nevědět, kde jsem. jednou jsem zabloudila ve vesnici, kde jsem to pořádně neznala a ještě ny noc zhasínali lampy.
Ty Kobylisy jsi změnil k nepoznání. Tak to tu vypadalo před půl stoletím :-)
Biskup z Bath a Wells
22. 03. 2023díky
Biskup z Bath a Wells
22. 03. 2023tak to mě vlastně těší :)
Biskup z Bath a Wells
22. 03. 2023:-OO :-)
Chudák, cítila jsem tu její bezradnost a strach, taky jsem zvědavá, co bude
Taky mě napadlo, že klinkavec bude Luboš... no, jsem napjatá, jak se vše vyvine!
Biskup z Bath a Wells
21. 03. 2023to mě těší :)
aspoň tam byl nějaký twist a to, že se nechává část práce na čtenáři, je vlastně taky plus... ;)
hej, tento díl mě docela inspiruje ;)
a já už myslel, že klinkající postava bude Luboš, zachránce!
tak tady záleží na člověku, je možno to vidět jako katastrofu, či komedii - vykoukla z křoví, zakrvácená sekera, polomrtvá slepice a kostkovaný Číňan, skočila zpátky do křoví :D
Biskup z Bath a Wells
21. 03. 2023zákon schválnosti :)
Biskup z Bath a Wells
21. 03. 2023ne, to zas ne... :)
Je to těžké.
Jedna paní měla stařeckou demenci, všichni z okolí o ní věděli, že umí chodit jen po jedné trase, jinak se ztratí. Jenže jeden debil se chtěl pobavit a řekl jí, že spolu půjdou na procházku, zavedl ji na hřbitov a nechal ji tam. Naštěstí je spolu viděli, ona nebyla doma, tak na něho uhodili a on se přiznal. Na hřbitově nebyla, našla ji až policie jak jde po cestě ven z města, skoro už byla mimo město. A takto podobně to dělají i jiní podle toho, co jsem četla, rádi chodí někam mimo. To mi připadá jako když už mimo, tak opravdu mimo. Jako truc, který ty lidi unáší. A to mě napadlo i teď, i když paní má jenom dočasnou ztrátu paměti, jak se dostala na dvorek k Číňanovi místo k tramvaji, že je to prostě takový zákon.
Doufám, že ona údajná slepice nebyl kohout a ty nám nechceš naznačit, že jsi psaní utnul a žádné pokračování už nebude… ;-)