Vyhnálovské lány

F.M.R.C.,

jsi ke mně příliš laskavý. Musím se v knihovně u počítače červenat. Jsou tady daleko lepší básníci a básnířky než já.

Ty jsi v tvorbě zkrátka někde jinde, vysoko, daleko...zaplaťpánbůh, že si Tvá díla mohu přečíst aspoň tady, já prostý smrtelník. Úchvatné.

blackie,

čas se zastavil jen někde... Jsou to jen takové kousky krajiny, kde se nemění kromě značky traktorů a kombajnů na poli vlastně nic.

čas se zastavil....je mi zase šest a běžím k babičce:-))))).....krásné!...*/***

ukrytá,

hvězdiček není nikdy dost. Díky.

Javavio,

je krásné když po nebi plynou bílé mráčky a jejich stíny kloužou po obilí. Horší už je, když po zlatých lánech "plynou" kombajny.

Norsko,

proč tolik agrese? Vždyť ty už dávno nečteš ani mé básničky z Vyhnálova, ani žádné jiné. Už dávno si jdeme každý svou cestou - jinam.

Nami,

u nás jsou některé kousky krajiny moc hezké, protože už jsou stejné tak šedesát let. Určitě vypadaly jinak před rozoráním mezí. Ale stačí, když přejdeš přes les a uvidíš satelitní městečko soudobých zbohatlíků. To už je najednou docela jiný svět. Je po idyle.

Rhodesie,

je to nostalgicko - konzervativní. Třeba by se to líbilo i králi Karlu třetímu.

Evženie,

ano - mám ráda nostalgické písničky.

Čudlo,

díky za hvězdičku.

Poe,

díky za tip.

Markel,

díky. Jsem ráda, že se líbí.

*

Báseň krásně plyne, a má hezkou atmosféru :-))

Promiň, ale jak slyším Vyhnálov, vo vrecku sa mi otvára nožík 

Moc hezké.

Moc hezké.

Nostalgické,  to jo. Zároveň skvělé, 

Druhá strofka je nej... Krásně popsány obrazy v 1. a 2.

Moc pěkné, nostalgické to vyjádří asi nejlépe.

Líbí /*

líbí moc *

Kočkodane,

moc děkuji za variaci. Určitě bys mohl psát budovatelské básně, kdyby to bylo tvé přesvědčení...

Mrak nad krajinou, slunce - zlatý plíšek

a po osení klouzající stín,

muž na traktoru není žádný smíšek,

starého Vávry občas snící syn.

S námahou maká dýchavičný Zetor,

už sedm křížků mají jeho písty,

široko daleko je to strojů nestor,

že brzy padne, zdá se víc než jistý.

Jam,

to máš samozřejmě pravdu. I traktorista může orat láskyplně družstevní pole a stará selka může proklínat "kamenný řád", ve kterém je nucena žít. Ale krajina mezi lesy a vesnicemi, o které píšu, je aspoň v podstatě stále stejná, zatímco satelitní městečko, na jehož okraji bydlíme, je taky postaveno na bývalých polích. Už jsem tady o tom psala vícekrát. To je onačejší proměna! 

Příjemná nostalgie se pojí s příjemným obdobím.

Se šťastným pohledem v očích se dá jezdit i s traktorem a že někdo pracuje s motykou ještě neznamená, že má k tomu vztah.

Diano,

jsou krajiny, kde se čas svým způsobem zastavil v šedesátých letech minulého století. Ale vymizeli z nich lidé. Kdysi tam ještě na polích babky s motykami jednotily cukrovku, dnes už tam potkáš jen traktor nebo kombajn.

Krásně nostalgické