Staré, starší, zapomenuto

ou, díky, po roce je všechno úplně jinak :)

hmmmm, 

"...široké mlhy zapomnění pohltily mysl mou,

kým jsem kdo se ztratil?"

:))

díky Al ;)

Málokdo pamatuje, ale někdo ještě přesto nezapomněl,

pěkné Aru

vše je až tajemně provázano, svázano, zajimavé iví :)

oni ty roční přelomy mají dost zvláštní sílu, díky F.M.R.C. ;)

Jonnu sleduju slučí, díky ;)

Stojím tu sám u cesty a rostu již sto let. Vzpínám své větve k nebi a děkuji Bohu za život. Každý den se raduji z východu slunce, dokáži vzdorovat vichru a bouří, jsem domovem ptáků i brouků, v mém stínu odpočívá zvěř i člověk. A právě Tobě, člověče, stojím v cestě, kterou chceš rozšířit. Jsem silný a chráním slabé, ale bojím se, člověče, Tvých rukou, které dovedou zabíjet. Chci žít, rozdávat radost a krásu, a proto Tě, člověče, prosím, nezabíjej mě.

autor: Jana Haasová

datum vydání: 22. dubna 2005

To má velikou úroveň, toto!

Poklona.

hmmm, taky si myslím :)

Málokdo.

:D

rozumím