Famfulínek

Jeden malý famfulínek

schoval se mi do hodinek.

A jak ručičkami tiše

pohyboval ze své skrýše

zmizel svět a na mém břiše

jako perla na dně číše

roztančily časohlásky

usměvavé zvonitřasky

duhu, co se ve studánce

schovávala za cákance

 

a tou duhou zpod kamínku

přišla‘s zase na chvilinku

jednou větou  dvěma řádky

třemi tóny do pohádky …

 

Pak jsem toho famfulínka

našel, jak si krásně spinká

ve tvé vůni co tu zbyla

když ses v tichu rozpustila …