Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVím, že ti zavolám
Autor
Anonymní_Veršotepec
Vím, že ti zavolám, jenže už jenom jednou,
ty o mě nestojíš a já se nerad snažím,
až tedy prsty tvé sluchátko ještě zvednou,
vím, že se chvíle té do syta nenabažím.
Jednou ti zavolám, bude to naposledy,
proto s tím nespěchám, vždyť na to je vždy čas,
srdce se rozbuší a budu trochu bledý,
možná, že selže mi dokonce vlastní hlas.
Až to pak položím, tak něco navždy zmizí,
jen hořkost s neklidem mi ještě v srdci zbyde,
náhle si budeme tak nekonečně cizí,
natolik vzdálení jak žádní jiní lidé.
Hořkost se vytratí, až vyčistím si zuby,
smutek se zahojí a zbyde malá jizva,
kartáček na zuby a bílá pasta z tuby
už by mě chtěly teď na velkou čistku vyzvat.
Všecko to dodýchá jak zardoušené ptáče,
už nevzpomenu si, až přijde zase léto,
jenomže v duši teď můj malý smutek pláče
a ani maličko dnes není veselé to.
Zhudebněná verze: https://www.youtube.com/watch?v=1qprX0nnM9Y
7 názorů
Anonymní_Veršotepec
19. 04. 2023Rhodesie: Díky.
Díky všem za komentáře.
Benetka, Alegna: Jsem rád, že se písnička líbila.
Vím, že jsem otevřením a přečtením tvého dílka neudělal chybu. A teď jdu namířit slechy na písničku. (úsměv)
Alexandrín s ženskými rýmy (ten poslední je poněkud násilný), pouze jeden je mužský. To, co v písni vypadá dobře, v básni nemusí. Mám pocit, že tě verš občas donutí k vycpávkové formulaci. Totéž by se dalo říci stručněji. Příjemný kousek.