Žena, moře a Mary - Strašek a piráti VIII.

Strašek a piráti

(duben – květen 2004)

VIII.

„Myslíš, že se může stát něco jako před pěti rokama?“ zareagoval na šéfovu obavu z pirátů Plešoun.

„Až odevzdáme na Mahé materiál, míříme na sever do Ománskýho zálivu. Tři dny plavby jen pár set mil od Somálskýho pobřeží. Doufám, že proklouznem, ale pro každej případ chci bejt připravenej.“

„Jak si to představuješ?“ zajímalo Čočku.

„Máme tu profíka,“ otočil se šéf k Zrzounovi, „Plešoun ti vysvětlí, jak to tenkrát proběhlo a z internetu nastuduj popisy přepadení. Do zejtra vymysli účinnou obranu. Práce zatím běžej dál. Podle Ichtyla v pondělí končíme, tak hned v noci zvednem kotvy.“

Na moderní formu pirátství lze dnes narazit především ve dvou oblastech. Na severovýchodě Afriky u pobřeží Tanzanie, Somálska, Keni, v Adenském zálivu a na jihovýchodě Arabského poloostrova. Druhou oblastí je Malacký průliv mezi Sumatrou a Malajsií.

Vznik pirátství u afrického pobřeží se datuje do posledního desetiletí dvacátého století, kdy v Somálsku vypukla občanská válka. Ukončila třicetiletou mezinárodní finanční pomoc pro rozvoj domorodého rybářství. Extrémní znečišťování moře vedlo k prudkému úbytku ryb. Začal se také rozmáhat ilegální rybolov ze strany jiných států.

Chudá země, absence pobřežní stráže, nízké úlovky, to vše vedlo ke vzniku pirátských gangů. Dlouhé štíhlé čluny s výkonnými motory byly k dispozici z doby, kdy do Somálska tekly peníze z mezinárodní podpory. Černý obchod se zbraněmi poskytl zbytek. K vybavení patří samopal AKM, staré ruské poloautomatické pistole TT-33 a granáty. Vše lehké ruční zbraně, které je lze při zadržení naházet do moře.

Nejsnadnějším terčem jsou pomalu plující obchodní lodě s nízko položenou palubou nebo tankery s malou posádkou, která nedokáže odrazit útok vedený z více stran. Nepohrdnou však ani rybářskými bárkami a pravou lahůdkou jsou výletní lodě nebo soukromé jachty.

Útok zpravidla probíhá z tří až pěti rychlých člunů obsazených pěti až deseti piráty. Část filmuje útok z jedné strany, čímž na sebe poutá pozornost posádky napadené lodi. Zatím jeden nebo dva čluny se přiblíží k druhému boku. Proběhne klasické zahákování a pomocí žebříků obsadí piráti palubu. Následuje zastrašování střelbou ze samopalů a pistolí, ale ke zranění nebo dokonce usmrcení napadených dochází výjimečně. Jde o příliš cenné zboží. Akce zpravidla netrvá déle než půl hodiny, což téměř vylučuje pomoc ze strany některé hlídkující lodě, protože piráti si vybírají osamělou kořist.

Přepadené plavidlo je dopraveno do somálských výsostných vod, odkud začíná vyjednávání o výši výkupného. To se může protáhnout na měsíce. Šéfové gangů určí skupinu hlídačů, kteří kromě ostrahy mají za úkol udržovat unesené plavidlo a rukojmí v dobrém stavu. Zajišťují zásobování potravinami nebo obstarají lékařskou pomoc.

Když začalo pirátství nabývat neúnosné míry, OSN a IMO (Mezinárodní námořní organizace) rozhodly o zřízení Námořního bezpečnostního prostoru v oblasti kolem Afrického rohu. Stálou službu tam mají mezinárodní námořní jednotky a flotila Indie. Kromě hlídkování doprovází některé lodě Adenským zálivem. Občas umožní somálská vláda vstup mezinárodním plavidlům do svých teritoriálních vod. Mnohem častěji však končí pronásledování na jejich hranici.

V sobotu u snídaně seznámil Zrzoun posádku s plánem obrany. Podle výkladu vypadal jednoduše. Vyšel z informací od Plešouna, projel internet a pro jistotu kontaktoval pojišťovny, které mívají nejúplnější informace. K přepadení dochází za světla nebo jasné měsíční noci a způsob provedení se za roky nezměnil. Došel k názoru, že nebude obtížné Mary ubránit.

Jakmile se piráti objeví na radaru, Zrzoun zalehne s em šestnáctkou na střeše můstku. Až spustí střelbu z kalašnikovů skupina, co má za úkol upoutat pozornost, vyřadí je z akce. Když se i potom pokusí druhá parta obsadit Mary, zastaví je Ichtyl vybavený dlouhou brokovnicí a Plešoun druhou s uříznutou hlavní. Jeden se ukryje za pažením na zádi, druhý před můstkem u otvorů pro odtok vody z paluby. Až se piráti přiblíží, vystřelí dírama najednou z obou hlavní, což by mělo stačit pro jejich zahnání. Šéf zůstane na můstku a Čočka si vezme na starost lana háků, popřípadě žebříky. Pumpička zůstane s kulovnicí jako záloha u otevřených dveří na zadní palubu.

Zrzoun skončil s výkladem a zůstal tázavě koukat na šéfa.

„To by šlo,“ odsouhlasil kapitán, „nějaký připomínky?“

„Tenkrát při tom přepadení jsem střelil brokovnicí do člunu a do dneška se mi o tom někdy zdá. Byl to masakr,“ zhodnotil plán Plešoun.

„Máš jinej nápad?“ zamračil se Pumpička. „Byl jsem tam taky a líto mi jich nebylo. Nemíním bejt rukojmím, za který firma zaplatí nebo nezaplatí výkupný.“

„Já vím,“ vzdychl kormidelník, „samozřejmě souhlasím.“

Kapitán se rozhlédl po posádce. Nevypadalo to, že ještě někdo přijde s námitkou nebo doplněním, a poradu rozpustil.

V té chvíli se ozval benjamínek posádky: „Jsem tu taky.“

Šéfovi hned nedošlo, co tím autor myslí: „Všim jsem si.“

„Já jen, že na mě Zrzoun zapomněl,“ upřesnila.

„Nezapomněl,“ ujistil ji kapitán, „jestli skutečně k něčemu dojde, zalezeš do strojovny a nevystrčíš nos, dokud nebude po všem!“

Prckova zamračená tvář jasně dávala na vědomí, že s něčím takovým nesouhlasí. „Tak hele,“ spustila nakvašeně, „tady mám domov a žádnej blbej pirát mě o něj nepřipraví!!!“

„O tom nebudem diskutovat! Poslechneš!“ zvýšil hlas i šéf.

V pondělí po dopolední směně bylo téměř hotovo. Na odpoledne proto nastoupila posádka člunu pouze v obsazení Prcek se Zrzounem a Plešouna v roli hladinového zajištění. Ichtyl s Čočkou mezitím začali zpracovávat shromážděný materiál do závěrečné zprávy. Pumpička měl na starost podpalubí, aby Mary byla přichystána po půlnoci zvednout kotvy. Od pátku vždy vytahovali na palubu i člun. V případném pozorovateli ze stanice tak nevzbudí podezření, že se chystají zmizet bez rozloučení.

O den později před jednou hodinou odpolední přirazili k molu ve Victorii hlavním městě Seychel. Ichtyl zamířil na Ministerstvo zemědělství, klimatických změn a životního prostředí, předat závěrečnou zprávu s fakturou. Doufal, že zastihne někoho kompetentního dřív, než se všichni rozutečou na oběd s následnou siestou. Pumpička zatím domlouval s plovoucí čerpací stanicí, aby ještě dnes připlula doplnit nádrže Mary.

Kapitán dopisoval lodní deník, když si při jméně Prcek uvědomil, že kolegyni od soboty neviděl kromě jídla a chvil, kdy potápěči vyráželi do laguny nebo se vraceli.

- pokračování -