Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seOkamžik
Autor
Radovan Jiří Voříšek
*
Táboříme pod muzeem vorařství.
Je načata první vodka Chlibnij Dar.
Dosud nikdo z nás netušil, kolik a hlavně jakých darů chléb dává.
Oroseným večerem sjíždí do údolí povoz.
Zpíváme "Píseň malých pěšáků" a je nám dobře.
Spadla první noc. Nezkalený vzduch dává vyniknout hvězdám.
Spím pod širákem a nad ránem se, ani nevím proč, budím…
... okamžik před tím než paprsek rozbřesku
odstřihnul obzor z bloku tmy
vše utichlo
proudy řek se ozývaly na sta mil
bylo slyšet jak míza v břízách vzlíná
i kapku, kterou vpila hlína
slyšel jsem zemi jak se otáčí a osten bodláčí
odděluje dvě molekuly vzduchu
bylo slyšet modlitbu pronesenou v duchu:
„veď nás po cestě vlastního nitra
a kdyby včerejší ráno
bylo poslední za všech rán
a kdyby nebylo už nikdy zítra -
- dík bu-diž to-bě vzdán“
(Ukrajina, Karpaty 2002)
5 názorů
Že byl nezkalený vzduch, tomu věřím, ale jakpak to asi bylo s vašimi zraky... :-)
Tohle oceňuju. Paráda.
Strávil jsem hodně nocí, kdy mi stropem byla obloha.
a kdyby včerejší ráno
bylo poslední za všech rán - to je fenomenální obrat!
Hezký oka mžik. A tam jak píšeš bych se taky chtěl podívat... No - úplně konkrétně mě láká krajina podkarpatská domovina Nikolky - Koločava a tak... ;)
Antonín Bogar
24. 04. 2023Ahoj Radku, v sobotu jsem dočetl tvoji sbírku Transsrdeční magistrála.
Na tuhle básničku dávám tip.