Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seProbuzení
Autor
myška na mrazu
Protože se člověk někdy potřebuje vypsat, i když je z toho pak spíše tok slov než poezie. A i když už to dělá potisící.
Jen jedinkrát se vzbudit vedle tebe
Utíkám k tobě do snu
Když skutečnost je neúnosná
Utíkám do vzpomínek
Na tvé projevy úcty
Když se cítím ponížená
Vzpomínám...
... na to odpoledne
Když kráčeli jsme spolu
Po České na Svoboďák
Hleděla jsem ti do tváře
Očima hledala tvé oči
Abych si je navždy vryla do paměti
(I když jsem pak pochopila,
že čekat, že mě zachráníš, je marné.
Ale z mé hlavy nezmizíš -
- vím to, zkoušela jsem tě vyhnat tolikrát -
jenže pro laskavá slova se přece
vždycky chodí k tobě...)
No, a víš, jak to dopadlo?
Dnes už nejsem schopná
Si vybavit, jak vypadáš
To asi poslední střepy
Z mého morálního kompasu
Pracují na plné obrátky
Jen jedinkrát se vzbudit vedle tebe
A nemusí v tom být
Fyzická láska
Jen jednou, prosím!
A pak podívám se do zrcadla.
3 názory
Antonín Bogar
25. 04. 2023Krásná báseň.
myslím, že když si tu tvář nevybavíš, tak by to asi celý nestálo za to ... jako ideál, co musíme někdy opustit. klidně se do zrcadla podívej, nemáš se za co stydět :-)