Hříšnice

Zoroastere,

myslím, že o alexandrínu zatím nevíš vůbec nic, ale i já o něm vím velmi málo.  Písmák asi opravdu není místo, kde by se o něm dala vést diskuse. Kdyby se třeba přidal Safián nebo Silene, kteří jsou skuteční odborníci, mohli bychom se dozvědět něco podnětného. Ale když nechceš diskutovat dál, beru to na vědomí.

Jako autorka tady na nějakou dobu končím. Nový Písmák není nic pro mě. Většina těch, kteří mě dřív četli asi odešla, nebo brzy odejde a já jsem byla zvyklá psát pro podstatně větší počet lidí. Návštěv na mé autorské stránce prudce ubylo, tak - co už?

Janino,

Zoroaster se zajímá o alexandrín a tak se s ním o alexandrínu velmi ráda pobavím. Je spíše vyjímkou, že někdo tady na Písmáku projeví zájem o tak archaickou záležitost...

Mé poněkud modernějsí básničky se Z. nelíbí, a tak jsem mu jen chtěla trošku nastínit podstatu jednoho z (pouze) volnoveršových dílek. 

Zoroastere,

jsem ráda, že se tu někdo zajímá o alexandrín a tak si s tebou o něm budu chvilku povídat.

"Mužský" a "ženský" alexandrín nejsou žádné odborné termíny, tak si jenom já sama pro sebe označuji alexandrín buď jen s mužskými rýmy nebo jen s ženskými rýmy. U mužského rýmu je důraz na poslední slabice, u ženského rýmu na předposlední slabice, tudíž má mužský alexandrín 12 slabik a ženský alexandrín 13 slabik. Jak jsem ti včera slíbila, uvádím příklady.

"Mužský alexandrín" :

Ó smrti živých těl, jíž noc se stává dnem,

svou šťávu tajemnou lej v moji teplou krev,

svou mdlobou smrtelnou mne spoutej v loži mém,

je měkká náruč tvá jak bílé lokty děv.

Ty vůně zázračná, z níž voní jiný svět,

můj zemský život ztaj a nadpozemský zvlň

a proseb žár a šleh, jenž spaluje mi ret

a v tváři rudý plá, mi v duši ztiš a splň!

Otokar Březina: Modlitba večerní, 1.sloka

"Ženský alexandrín" :

Když vlna za vlnou vždy otisk nohy smaže,

prý nikdo nebloumal po hladkém písku pláže!

Jen zplihlé chaluhy na břehy moře háže,

svůj hukot do ticha   dál vrážet

tu bude lhostejně dny, měsíce a roky...

Pleť vrásky zohyzdí a vlasy zešediví,

čas - protržená siť už nezachytí oky

víc žádný úlovek a ničím neudiví.

Jsou místa zmizelá i z paměti i z mapy,

pod pískem pohřbená jak obelisky v poušti,

jsou vraky pod vodou, k nimž se už nepotápí

do hlubin dobrodruh...    Kdo spouští

tak náhle oponu před koncem představení,

když herec nedohrál, ať ztichne bez ovací,

ať lidé v hledišti se zvednou otráveni

a zcela zmateni se mlčky domů vrací?

Alenakar:  Má Ithaka, 2. a 3. sloka.

Skvělý rozbor, smekám, bez ironie. Zjevně víš, co děláš.

Jamardi,

díky, jsem ráda, že se líbí.

Zoroastere,

"hříšnice" je pouhá provokatérka. Červené vlčí máky jsou výrazné a poutají na sebe pozornost stáda tupých beránků.  Básnička je ovšem zejména a na prvním místě literární hříčkou. Využívá dva verše ze zhudebněné básně Josefa Kainara "Stříhali dohola malého chlapečka". Odkazuje na situaci, kdy je dáváno do kontrastu mladé "zvířátko" (u Kainara stříhaný chlapeček a učeň, u mne provokatérka ) a necitlivé tupé stádo "šedavých pánů". (Šeď - kontrast k rudým, živočišným vlčím mákům...)

Současný webdesign Písmáku se k vázaným veršům naprosto nehodí. Proto si budu jen hrát s volnými veršíky a následně je budu zas mazat. Lidé teď moc tipů nedávají, ale neberu si to osobně. Nikdo moc tipů nedostává. - To systém!

Janino,

kýč je ve "Druhém máji", ale Um se s ním pokoušela vědomě pracovat. Nemyslím, že by se mu oddala, jak soudí a2a2a.

...To téma ovšem Um zajímá a proto dnes přispěla "Bílým blues", což je takové pokračování "Druhého máje".

a2a2a,

já málokdy píšu doopravdy o sobě, naopak velmi často píšu o poezii obecně a nějakým způsobem chci připomínat doby, kdy ještě zajímala spoustu lidí, na rozdíl od současnosti, kdy už poezie nezajímá téměř nikoho.

V tomto případě jsem chtěla připomenout popularitu páně Kainarovu a jsem ráda, že se mi potvrdilo, že je populární ještě i dnes.

vesuvanko,

jsem ráda, že se líbí. Je to jen taková literární hříčka.

Povedla se.

Moc pěkný, hlavně začátek...

Kýč? Taky tu žádný nevidím. Kdo tu vidí kýč?

Hledal jsem úpěnlivě, a žádný kýč, ani jeho hranu jsem nenašel. Živý text, který nemusí oblékat "liberální kabát".

Pěkné, obzvláště mě zaujala první sloka :-))), Tip

Janino,

tohle je pouze taková "situační komika" ve spojení s trochou literatury (dvěma vešíky z pana Kainara). V Druhém máji je přecejen troška autentické melancholie.

Vytvořila jsi působivou atmosféru- A ten tak trochu Kainarův styl je za mě skvělý

Muamarku,

jsem ráda, že se líbí...  Román? To ne. Jen taková letní epizodka z tramvaje. Platím tu (asi) za konzervu a tak jsem občas trochu rozverná, snad abych sama sobě dokázala, že to se mnou ještě není tak zlé.

supizme,

chtěla jsem do básničky vmontovat kousek pana Kainara. Někteří si toho všimli hned. Jestli může tahle "syntéza" fungovat, uvidíme.

Goro,

žádný "těžký kalibr". Spíš tříkací pistolka.

Kočkodane,

pro někoho jsou hříšné už krátké letní šaty s nápadným potiskem. Taková provokace! Skuteční suchaři ale odvrátí oči a koukají ven. Pokrytci mohou na hříšnici oči nechat. Rozverný básník si dělá ze všeho jen legraci.

líbí

antoninbogare,

Láďu Mišíka můžu zvláště uprostřed Blue Effectu. 

Aleši,

kontrast mezi bohorovnými šedavými pány a "zvířátky" stále zůstává a často se projevuje v dopolední tramvaji, kde uprostřed důchodců rozkvete třeba nějaká excentrická vysokoškolačka.

Taky jsem si vzpomněla na tu Mišíkovu písničku... a snad právě proto mi nepřišla tak moc objevná. "Druhý máj" mě dnes zasáhl víc. 

Chytlavý text... tip.

Zveřejněním Hříšnice ses podle mě k hříšnicím nezařadila. ;-) 

Hned jsem si vzpoměl na Láďu Mišíka.

pozoruhodná aktualizace Kainara...:o)