40.

S tímhle krásně rezonuju. Skvělý

Mistrovský kousek svého druhu. Díky rafinované samozřejmosti a vylehčenosti má v sobě něco z nenápadnosti Seifertovy Mimózy, kterou tak obdivoval Hrubín. Dosáhnout něčeho takového volným veršem je téměř nemožné. Nemám dostatečný přehled, ale z básníků, které znám, se to podařilo v několika básních jedině Marhoulovi. Příspěvek a2a2, sám o sobě pěkný, ukazuje, jak by báseň zvážněla a ztěžkla. Tip.

Možná by ses neměl nutit do vázaného verše, ale zkusit to napsat volně. První sloky samy o sobě neříkají příliš, ale poslední to dobře rámuje a dává to do celku. To čůrání spojené s autentickým Hrabětem hovoří. Tip

Nesnáším maloměšťáky,

prázdné kecy v bezduchých kavárnách.

Raději pajzly, tam je to bez

pozérů.

Ráno u nádraží čůrám tiše. Škoda, 

že pan Hrabě už nic nenapíše.

Opravdové, zvlášť poslední strofka.

jééé, ten závěr mě úplně dojal

Tak pokud znám pajzly, tak dnes v nich jsou pozéři.