Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTD - Eustella
Autor
Gora
Padající kapky hloubí kámen.
[Lucretius]
MIMO SOUTĚŽ
.........................................................................................................................................
Eustella
Seděla na lavičce před kostelem a nechala svit slunce za přivřenými víčky, jen mu nastavila křídově bledou tvář. Lehce fialová barva rtů naznačovala chronickou nedostatečnost srdce.
Levou ruku měla položenou na kufříku s řeholnickým oblečením, růženci, křížkem po své mamince, ošlapanými svátečními střevíci do kostela a několika knihami. Hodiny na věži odbily devátou, taxi by tu mělo být každou chvíli, zde v milém Mnichůvku, jak kongregace své působiště po domácku nazývala.
Všechny ty známé zvuky jsou stále tak blízko, hned za kamennou zdí, nad těmi starodávnými schody, po kterých naposledy vyšla ze spleti chodeb kláštera i Ústavu sociální péče v jednom. V duchu se vracela k dnešnímu ránu na „svůj“ zdravotní oddíl...
Útěkářka Marcelka s andělsky krásným obličejem, přivázaná na dlouhé šňůře k topení marně chytala po skle mouchu. Na žíněnce se povalovala Jarmila v jednom z mnoha epileptických záchvatů. Šoska s rukama omotanýma v plenách, aby se nekousala, přistála s vozíčkem u Eustelly a požadovala „kokíno!“
Pohledem objala všechny své chovanky. Vyrazilo jí dech, co spatřila. Rozježená Jana se na své židli pohladila hřbetem ruky po tváři právě tak, jak jí řeholnice znakovou řečí tolikrát naznačovala, že také ji, němou a hluchou má ráda! A znovu, a dívá se přímo na Eustellu!
Dvacetiletá chovanka s diagnózou „nevzdělavatelná, stupeň postižení - idiocie“ - a přece jenom se něco dokázala naučit. Srdce Eustelly radostně poskočilo. Nikdy nic předem nevzdat, a s pomocí Boží se zadaří.
Vyprovázena děvčaty z výchovných oddílů šla naposledy dlouhou chodbou, některá se ze všech stran zavěsila, jiná pokřikovala, že prý má brzy přijet na návštěvu…
Před kostelem prudce zabrzdilo taxi a světácky vyhlížející řidič na řeholnici zvědavě pohlédl. Asi čekal spoustu zavazadel a někoho staršího. Eustella procitla ze zamyšlení, popadla svůj kufřík a svižně nastoupila. Odjíždí, ale její láska v rodině přetrvá.
23 názorů
Děkuju, Radovane, žes četl a komentoval. Příběh s. Marioly je příznačný...
Nikdy později jsem se nesetkala s takovou mírou trpělivosti a laskavosti k postiženým jako tehdy v ÚSP u řádových sester.
Připomnělo mi to řeholní sestru Mariolu, Cyrilometodějku, jak je příslušníci vládnoucí strany vyhnali z ústavu z Velehradu ... a vbrzku pozavírali ( Mariolu na 2 roky za to, že se s dětmi, které se ptaly, kde je pan ..., kterého stbáci zatkli a uvěznili, za něj pomodlila). Připomnělo mi to, jak pak vypadala péče o postižené dívky v rukou civilního perzonálu. Jak šly holky mentálně a v dovednostech dolů, když přišly o milující řeholní pečovatelky.
Zeanddrich E.
26. 05. 2023
... .
(dokonce i v 50. letech bylo zjištěno (konstatováno), že nahradit řádové sestřičky sestřičkami zdravotními (apod,) jen tak lehce nepůjde... )
Biskup z Bath a Wells
26. 05. 2023Spojovníky jsou krátké "pomlčky."
- idiocie“ -
Tady by měly být dlouhé pomlčky, které plní funkci čárky. ;-)
Biskup z Bath a Wels: Díky moc, Biskupe.
Ten sílící svit opraven, měls pravdu.
Prosím tě, jaké spojovníky máš na mysli:-) /nevím, co jsou spojovníky/.
Biskup z Bath a Wells
26. 05. 2023Velmi zdařile napsáno. Myslím, že se ti to fakt povedlo.
Nejlepší mi přijde ten poslední ostavec.
Jediné co, tak spojení sílící svit slunce za přivřenými víčky mi přišlo neohrabané.
Pak, kde máš spojovníky, by měly být pomlčky. A je tam někde mezera navíc, ale to není až tak podstatné.
Evženie Brambůrková
24. 05. 2023Dojemné.
Jako už tradičně, krásně napsané. Musí být zvláštní vidět první ovoce mnohaleté práce s lidmi ve chvíli, kdy je opouštíme. Mix radosti a smutku...
Díky vám, jsem ráda, že se začítáte do mých ne právě nejveselejších příběhů.
Irčo, i tohle dílko myslím dokazuje, že netrpíš chronickou nedostatečností dobrého srdce. A zdravím z německého Mnichůvku. :-)
Ta práce vyžaduje obrovskou trpělivost a lásku. To bych nedokázala. Moc pěkně jsi to napsala.
Krásné rozloučení... ukázala jí, že její práce nebyla zbytečná...
život je naozaj rozmanitý ... a skúsenosť môže priniesť poznanie, ktoré je pomocníkom na osobnej ceste***