Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seCesta tmou
Autor
Alenakar
Tmou nočním vlakem sám zas jedu domů
a v prázdném kupé zvolna usínám.
Rád svěřil bych se, ale nemám komu:
jsem gambler, co se vrací z kasína.
Proč někteří z nás vždycky prohrávají
a k blackjacku se přesto vracejí
za krupiérkou? Pozor nedávají
a nikdy nedá mnoho práce jí
zle oškubávat samolibé muže...
Jsem gambler v lásce, smutný dobrodruh
a rohlíkem mě opít lehce může
ta krasavice! Světla, šum a ruch
a její tvář vždy nehybná jak maska...
Je tohle láska? Jenom závislost?
Nic v kapsách, v hlavě, noc - prohraná sázka
a únava a ospalost a zlost...
Tmou nočním vlakem sám zas jedu domů
a v prázdném kupé zvolna usínám.
Rád svěřil bych se, ale nemám komu:
jsem gambler, co se vrací z kasína.
52 názorů
Alenakar - pokusila ses odvést řeč někam jinam a použila jsi k tomu argumentační klam, a sice úhybný manévr čili red herring. Já jsem přece nepsal o štěstí a v čem spočívá (ani náznakem), nýbrž o tom, na jakém principu fungují reklamy a jakým způsobem ovlivňují lidi. A nepsal ani o metodách reklamy a jejích zobrazovacích prostředcích, tedy běloskvoucích úsměvech z reklam na zubní pasty, ale o tom, že dozajista nějakou zubní pastu používáš a že si ji vybíráš podle nějakého klíče, což je právě moment, v němž tě ovlivňuje reklama, aniž si to uvědomuješ, nebo aniž jsi ochotná to připustit.
Už jsem si všiml v debatách s tebou, že se ráda stavíš do role "světce" či poustevníka (působíš na mě dojmem otce školastika z filmové pohádky Hrátky s čertem), který stojí mimo hemžení obyčejných lidí. Proto jsi také použila Lao ć. Já proti tomu nic nemám, ostatně je to tvoje věc. Kdyby tomu však tak bylo doopravdy, tak bys neměla důvod vést se mnou na internetu tuto debatu, ba ani napsat a prezentovat zde báseň Cesta tmou.
kvaji,
možná máš pravdu v tom, že v někom mohou reklamy vyvolávat dobrou náladu a že běloskvoucí úsměvy z reklam na zubní pastu jsou "pozitivnější" než zprávy o válce nebo o zemětřesení. Ale copak štěstí spočívá v tom, že se máme (materiálně) dobře? To mi připomíná Horáčkovu písničku Štěstí je krásná věc, kterou zpíval Richard Müller. Mně jsou ukradené kartón Malborek, porcelán s modrejma cibulkama, pět kilo uheráku i džínsy Calvin Klein... To že jsem "paleokonzervativní", pro mne znamená především skromnost ve stylu Starého mistra Lao ć :
81
Poctivá řeč se nekrášlí,
krásná řeč zase není poctivá.
Kdo je dobrý,
věci neliší, o ně se nehádá,
kdo věci liší, o ně se hádá,
ten není dobrý.
Kdo ví, ten se v učení nešíří,
kdo v učení se šíří, ten neví.
Světec nehromadí:
čím víc lidem dává,
tím víc má,
čím víc lidem dává,
tím víc mu přibývá.
Nebeské Tao
bez škody prospívá,
světcovo Tao
bez přemáhání pomáhá!
Dřív jsem si neuvědomovala, že Lao ć měl co říct i k reklamám.
Alenakar - píšeš, že kupuješ jen takové věci, které potřebuješ a že na ty reklamy nikdo nevytváří a mně připadáš v tomto směru hodně naivní. Já v televizi přetáčím reklamy, protože pořady, které mě zajímají, sleduji se zpožděním.
Nicméně mě i tebe, jako ostatně každého, pokud nežije jako poustevník v odlehlých končinách, reklama a public relations ovlivňují. Je totiž dobré si uvědomit, co je reklama. Je to "dobrá zpráva", která je protikladem "zprávy novinové". Novinová zpráva informuje v principu o tom, co se stalo špatného či mimořádného (například když se prostřednictvím médií člověk doví o tom, že spadlo letadlo, říká ta zpráva zároveň, že je to mimořádné a tudíž komplementárně k tomu, že většina letadel bezpečně doletí k cíli, jde jen o to, zda si to respondent takto uvědomí, nebo nabyde dojmu, že se svět řítí do zmaru a pád letadla je toho jen dalším důkazem), kdežto reklama přináši naopak dobrou zprávu pro příjemce (cílovou skupinu) tím, že nabízí uspokojení jeho určité potřeby, přičemž tu potřebu sama také vytváří. Věřím tomu třeba, že si čistíš zuby a používáš k tomu vedle kartáčku i zubní pastu.
A kterou zubní pastu si koupit? A tu přispěchá reklama a řekne například, že zubní pasta, kterou nabízí, nejen zbaví zuby plaku, ale zároveň ošetří dásně, aby z nich při čištění netekla krev. V tom okamžiku zpozorní všichni, kteří takový problém mají a někteří si dotyčnou zubní pastu koupí. Jsou však lidé, kterým krvácí dásně, ale reklamy nesledují. Nicméně potřebují problém s krvácením vyřešit, a tak se zeptají buď známých, jaká zubní pasta jim pomáhá, avšak ti známí už reklamou ovlivněni jsou a v tom duchu jim doporučí určitou zubní pastu, nebo se dotyčný obrátí na zubaře, a ten je zcela bezpečně ovlivněn reklamou, nebo dokonce zainteresován určitým výrobcem zubních past, a rovněž nějakou zubní pastu doporučí.
Tak takhle ve zkratce působí reklama (přímo i nepřímo) a ovlivňuje i ty lidi, kteří si to neuvědomují. Pro konkrétní reklamu jsou podstatní lidé, kteří tvoří cílovou skupinu. Například mě nijak neovlivňuje reklama na auta Mercedes, protože jejich ceny jsou mimo moje finanční možnosti, tudíž nejsem cílovou skupinou, ale reklamy na zubní pasty a jiné produkty, které potřebuji a tedy kupuji, mě jistě ovlivňují.
Jinak ti přeji hodně úspěchů ve snaze vymanit se i ze spárů internetu, respektive publicity, což mi připadá u básnířky sice absurdní, ale já tvým pohnutkám nemusím rozumět.
Rhodesie,
alkohol, hospody a dokonce herny... Tak to vypadá, že jsem se tady na Písmáku docela zkazila.
xp,
když jde někdo z herny a ještě mu zbývá na taxík, pak to dopadlo docela dobře...
Silene,
Gordona Lightfoota jsem neznala. Nečekala bych u tebe takový přehled o country.
Danny,
jsem ráda, že se líbí. Egypťana Sinuheta jsem četla, ale už velmi dávno a nepamatuji si, že by tam byly pasáže o gamblingu. Obsah tohoto textíku jsem si tentokrát vzala spíš ze života než z literatury.
Zoroastere,
to to abych raději mlčela... Ale nevím jestli jsou pro mne směrodatné zvyklosti pralesních kmenů někde v Amazonii. Jenže - jiný kraj, jiný mrav. U různých sibiřských domorodců byly zase šamankami většinou ženy, takže muži mlčeli, když mluvily ženy.
Ty se sice považuješ za mnohem vzdělanějšího, ale pokud bys chtěl studovat třeba šamanismus, doporučovala ti autora jménem Mircea Eliade.
V Evropě odsunulo ženy do pozadí teprve křesťanství. V původních náboženstvích hrály ženy naopak velmi významnou úlohu, což se křesťanství snažilo vymazat z paměti lidu, stejně jako vzpomínky na antiku. V antice byla bohyně Pallas Athéna, bohyně moudrosti a moudré války (!) velmi významná a ctěná, zatímco zuřivý bůh války Áres byl spíše jen obávaný či vysmívaný vzteklý blb. Nepřipadá ti to trochu v rozporu s tvými patriarchálními představami o historii?
Ženský princip byl brutál
kvaj má pravdu, že reklama nás nevychovává. Je to ale čistá manipulace a děláš moc dobře že ji přepínáš. Já ji taky nevnímám, na mně nic netrhnou:).
Silene,
tu písničku znám v podání Petra Spáleného. Nevím proč, ale vždycky se mi při ní vybavovaly scény z Dostojevského románu Hráč. Snad to způsobuje ten shodný název románu a songu.
kvaji,
reklamám skutečně moc nerozumím. Jsou mi tak odporné, že kdykoli nějaký TV pořad přeruší raklamy, okamžitě přepínám na jiný kanál.
Kupuji si jen takové věci, které potřebuji a na ty reklamy nikdo nevytváří. Reklamy většinou přemlouvají ke koupi zbytečností, které člověk nepotřebuje a bez kterých se lehce obejde.
Věřím, že se mi časem podaří oželet i internet, protože toho, čeho jsem chtěla dosáhnout, na Písmáku stejně dosáhnout nemohu. Popovou básnířkou bych se mohla stát pravděpodobně jen na Instagramu, ale cena, kterou bych za to musela zaplatit, je pro mne nepřijatelně vysoká.
Pardon, ještě se vracím, putování zaujalo. Z roku 1978 do 1971.
dobrá báseň, mi tam naskočil egypťan Sinuhet, který taky utrácel peníze (kvůli prostitutce, ne krupiérce, ale princip je podobný). hezky zrýmováno, tip
Alenakar - Mám pocit, že posledním příspěvku určeném mně píšeš o věcech, kterým příliš nerozumíš. To, že reklama k něčemu vychovává, je komunistický blud. Komunisti totiž míchali reklamu (které říkali propagace) s propagandou. Reklama se podílí na utváření životního stylu, to ano, ale je to přirozená součást obchodu, který vznikal už za dob lovců-sběračů.
slučí,
a kdo je přeléčený homosexuál?
(Mimochodem: a byl už na Měsíci nějaký homosexuál? Jestli ne, měl by tam letět co nejrychleji. Taková diskriminace!)
kvaji,
k chamtivosti a poživačnosti nás vychovávají dnes a denně reklamy,které jsou všude, kam se podíváš a v TV obzvláště, protože "moderní člověk" je především konzument, spotřebitel. Kdybychom začali žít opravdu skromně, s kapitalismem by byl brzy ámen. Ano - chamtivost je "přirozená" lidská vlastnost, ovšem u někoho více u někoho méně a proto by bylo třeba ji v lidech odmalička korigovat. Děje se to jen částečně... Já ale vím, že nám už není pomoci a proto neagituji za nějaký skromný "uměřený" společenský systém. Soudím, že katastrofu už nelze odvrátit.
Zoroastere,
ty věříš, že máš vyšší IQ než já? Ó, jaké sebevědomí! A jaké IQ tedy máš?
Co je to "lidská přirozenost"? Jestliže patriarchální systém fungoval po staletí, neznamená to, že představoval "lidskou přirozenost". Kdybys něco věděl o etnografii, věděl bys, že na Zemi existovalo a ještě existuje mnoho různých "společenských zřízení" a všechny jsou přirozené. Západ ovšem většinu z nich nahradil vlastní kulturou a porobený lid vždy přijal kulturu vítěze.Tak - kde je ona "přirozenost"?
A ještě k tomu IQ: "žvaníš tu nesmysly"... Po l se píše tvrdé y.
Zoroaster - ty ale píšeš blbosti a myslím si, že nemáš co vykládat o patriarchální společnosti, když dokážeš napsat - žvaníš "nesmysli". Pravopis je o několik řádů lehčí se naučit než pochopit principy patriarchální společnosti.
Alenakar - k chamtivosti a poživačnosti netřeba nikoho vychovávat, tyto vlastnosti má každý vrozené. Jedno z prvních slov, která se dítě naučí, je "moje".
kvaji,
ano - je to přesně tak: na světě je už teď příliš mnoho lidí a jejich počet roste závratnou rychlostí. Ti lidé musí z něčeho žít a musí někde bydlet. Představa, že planeta bude brzy vypadat jako jedno jediné bezbřehé betonové velkoměsto v horrorovém scifi je pro mě daleko děsivější a důležitější než vše, co se týče "pouhých" lidských práv nebo vztahů mezi lidmi.
Blížící se ekologická katastrofa se opravdu nevyřeší tříděním odpadu a výměnou elektrických aut za benzinová. A opravdu není fatálně důležité, aby na Měsíc letěli (konečně) černý muž a žena.
Nějak mi v umění a ve sdělovacích protředcích chybí výchova ke skromnosti a ke střízlivosti, zatímco výchova k chamtivosti a pořivačnosti se na nás valí ze všech stran... Opravdu s tím nelze nic dělat?
Alenakar - to už do debaty motáš záležitosti, kterými se rozmělňuje, a s nimiž nemáš šanci cokoli udělat. Když to zjednoduším, na Zemi je zkrátka moc lidí a všichni se chtějí mít dobře, protože vlivem informačních technologií vědí, že se mohou mít lépe, žít rozmařile a využívat všelijaká moderní udělátka. V roce 1927 dosáhla světová populace 2 miliard, takže za necelých sto let se počet lidí zčtyřznásobil.
kvaji,
tradiční rodina je záležitost patriarchální společnosti, která se zakládala na propastné nerovnosti mezi všemocnými bohatými a bezmocnými chudými, na obrovské nerovnosti mezi muži a ženami, na nadvládě "kulturně vyspělejších" kultur nad "zaostalými" kulturami v koloniích. Jedni žili na úkor druhých mnohem víc než dnes... A navíc se nedalo jen tak odejít z manželství,nebo z nějakého jiného vazalského vztahu.
Dnes mají lidé obecně a ženy bzvláště daleko víc svobody než v předidustriálních dobách, třeba v sedmnáctém a osmnáctém století. Naše společnost sice přinesla více svobody lidem, ale méně svobody přírodě a devastuje ji takovou rychlostí a stakovou brutalitou, že to nemá v historii obdoby. Západ diskutuje o právech LGBT, demonstruje se kvůli téhle komunitě, ale tropické pralesy i tajga při tom mizí ze světa a nebude už v naší moci tuto fatální devastaci zastavit a trend obrátit.
slučí - je otázka, jestli se svět zbláznil, ale ty určitě nevíš, co je tradiční rodina. Tradiční rodina je sociologický termín používaný pro rodiny předindustriální (tedy pro rodiny před industriálními revolucemi), které byly zcela jiné než rodiny současné, fungovaly spíš jako ekonomické jednotky a zahrnovaly širší příbuzenstvo a třeba také podruhy a děvečky. Pro současnou rodinu používá sociologie termín moderní. Tebe asi mate, že dnes kdekdo žvatlá o tradiční rodině, ale neví, co to fakticky je.
Marku,
děkuji za výběr a jsem ráda, že mě stále čteš.
Samotnou by mě zajímalo, co by s tím textíkem uděla chytlavá melodie.
slučí,
moc děkuji za velmi zajímavý citát ze Z., který mě velmi pobavil. Nemyslím si, že by "moderní žena pronikala za hranice ženství, aby pokořila mužství", naopak si myslím, že moderní žena jen využívá možností, které jí skýtá moderní doba, její vlastní schopnosti a IQ. Pokud nejsou ženy v průměru dokonce chytřejší než muži(i to je možné, ale netvrdím to), pak jsou dnes určitě cílevědomější a pracovitější a proto je už dnes v naší společnosti více vysokoškolaček než vysokoškoláků.
Můj textík má reálný základ. Krupiérka, o které píšu, byla původním povoláním učitelka na základce a když si s manželem, též učitelem - tělocvikářem (i hazard je sport svého druhu), vydělali na obchod, vrátili se do "normálního života". Člověk musí vědět, kdy má přestat.
Se Zoroasterem souhlasím v tom, že kapitalismus stojí na velmi špatných lidských vlastnostech jako jsou chtivost a poživačnost. Ne, že by některé ženy chtivé apoživačné nebyly, ale takto postižených mužů je přecejen mnohem víc. Stačí se jen podívat na to, kolik je gamblerů a kolik je gamblerek. Pár gamblerů znám, ale na žádnou gamblerku si nemohu vzpomenout.
Je rozdíl mezi gamblerem a bezdomovcem. Gambler je teprve na cestě k bezdomovectví, takže mu ještě na něčem záleží. Jako bezdomovce by ho do kasína nepustili. Navíc píšeš, že jede domů, takže má nějaký domov a jít tam pěšky by se mu asi nechtělo.
Zoroastere,
proč by měl vyznívat můj textík nevěrohodně? O kasínech a o blackjacku cosi vím. Moji přátelé (manželský pár) nějakou dobu pracovali jako krupiéři v Ostravě na Stodolní. Až si vydělali dost peněz na obchod se sportovními potřebami, práce v kasínu zanechali. Na přelomu tisíciletí se dalo v kasínu hodně vydělat, když člověk věděl, kdy má přestat.
K3,
krupiérka v kasínu může fungovat pro některé muže jako domina. Takže ano - pokud si můj submisivní hrdina najde dominu, která ho bude zbavovat peněz v jeho vlastní domácnosti, třeba budě žít šťastně až do smrti.
Janino,
existuje spousta písniček o cestě nočním vlakem. Je to takové bluesové téma. Ale o cestě vlakem z kasína snad žádná písnička neexistuje. Aspoň si na žádnou nevzpomínám.
Kvaji,
když je člověk na dně, je mu už celkem fuk, jestli má koupený lístek. Třeba v Brně, když jsem tam bydlela, jezdili "šalinó" bezdomovci zásadně bez lístku, protože: "co už?" A když je "chytil" revizor, tak co si na nich vzal? ...Navíc je černý pasažér ve tmě špatně vidět.
Výborná baladická záležitost nabitá pocity. Atmosféra nanášená silnými vrstvami barvy na plátno - ponuré, a přece ve valérech vlídné až soucitné. Parádně ovládáš hru s kontrasty. Baví mě tě číst.
To měl ještě dobré, že mu zbylo na vlak. Nebo jel načerno? Pokud ano, pak ho přísně napomínám.
Díky za típek.
Tohle je spíše písňový text. Na tvou básničku se ráda podívám. Na synchronicity jsem tady zvyklá.
Antonín Bogar
22. 05. 2023No, tak teď jsem shodou okolností zveřejnil básničku V nočním vlaku.
Dávám tip.