Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte selist krajka
Autor
Philogyny
Zvedneš ze země loňský list, opatrně vložíš do náprsní kapsy. Je křehký krajkovím žil.
Žilek. Měníme se. Les už vrhá dlouhé stíny.
Tam v ráji zpívají zakopaní psi
noční košilky s křížkovým vyšíváním
slunce pomalu prosívá za oparem zlaté mušky
do větru hlad
kocour se ušklíb
v panenkách se pohnul smaragdový pták ---
---
---
5 názorů
Skvělá slovní zásoba, jedinečné prožívání chvil v přírodě - a co vše krom toho se ti ještě do poezie vejde!
pro Alegna
Já nevím, jak se to mohlo stát. Snad to vybalancuju tím svým lesem... . Děkuji. Já si vzpomněla na kolegu z práce. Když se mu nehodil pes po lovecké stránce, vzal ho do lesa a zastřelil. A jak měl svého posledního psa, bylo to ještě spíš štěně...měl ho rád. Roztrhal mu ho raněný divočák, co ležel v lese po naháňce. Toho psa mi tenkrát bylo líto.
Dílo se ti zdvojilo, tak píšu tady, když už tu máš jeden komentář :).
Tak nějak jsem si tvoje verše navlékla na sebe .... křehneme každým rokem, měníme se, slunce v nás zapadá den ode dne dříve a stíny se nám dlouží ... ale v nízkopostaveném slunci zlátnou mušky v hromadném reji a na ráj se psím zpěvěm se těším :)
Když zavřu oči tak ten žilnatý list vidím. Ale taky si vzpomínám že jsem jednou viděl keř který téměř beze zbytku sežraly housenky. Byly strašně malinkaté. A bylo jich asi 1 000 000. A sežraly z lístků jenom to měkké. Žilková zůstala.