Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTenkrát poprvé
Autor
Radovan Jiří Voříšek
S tvou hlavou
blízko mojí
S dychtivými ústy
vzájemných podobojí
A z očí stala se zřídla
napsal bych:
„narostla mi tehdy křídla“
kdyby to nebylo klišé
Ale kdykoliv si
„na poprvé“ vzpomenu
rozpláču se tiše
Už tenkrát napadlo mě
cosi o domově
To jak v březnu
začalo hřát červencově
10 názorů
Janino, díky. A žádné obavy, ta moje první láska, a já, první láska mé první první lásky ... je má manželka, se kterou jsme oslavili 35 let od svatby.
Tak jsem to četla znovu... a s odstupem mi došlo, že aby ten závěr vynikl, je vlastně dobře, že má na co navazovat. A "vzájemná podobojí" není vůbec všední formulace. Taky jsem si uvědomila, žes mě při prvním čtení možná překvapil. Nejsem u mužů zvyklá, že je vzpomínka na první lásku tolik dojme. Jen doufám, že slzy neznamenají ztrátu... jen to dojetí. Tak jo, to jsem ti chtěla říct, že jsem se spletla a jsem tomu vlastně ráda ;)
Já to neznám, Janino.
Evženie Brambůrková
01. 06. 2023Velmi pěkné.
Já to chápu, to jen... že to asi zná každej. Zvláštnost pohledu, to je plus poslední sloky.
Vidíš Janino, a právě ty kudrlinky - jak sme leželi na trávě s hlavama o sebe a zblízka se na sebe dívali (tehdy jsem si všeml skvrnek v očích Aničky), prvního vopravdickýho líbání ... a to dojetí, když se mi to vybaví po tolika desetiletích ... to je základní kámen básničky.
Poslední strofa je úžasná. Možná by bez těch předcházejícich kudrlinek byla ještě silnější...