Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMichelle
Autor
stanislav
Michelle je hustá. a to je poměrně ještě slabý slovo. tudle se vrátila do city, tak jsem ji musel zas po čase vidět. stavila se pro mě svým otřískaným zkorodovaným kombíkem. motor vydával žalostné zvuky, z vejfuku šly rány, vzadu zvonily prázdné lahve od whiskey a beer, které ani sečíst nešlo. v brutálním binci na zadním sedadle mezi taškami a bednami sedělo na sedačce malé děcko, kterýmu byl celej ten rambajz uplně šumák, ponivadž dřímalo. sednul sem si dopředu a Michelle mi vrazila pod nohy svýho hafana. jinam se nevešel. no. jízda městem byla fakt zážitek, Michelle krutě nadávala cyklistům, chodcům, jiným řidičům a taky psům, holubům a všemu, co se mihlo kolem. kupodivu ten vehikl nepřevrátila na střechu, ale dojeli sme, kam bylo naplánováno. pak jsme radostně popařili. děcko dál spalo, tentokrát v kočárku, který lehce připomínal tank z druhý světový.
včera Michelle vymyslela, že si nechá udělat v nose okrasu. piercing. sehnala to nejšpinavější a nejdivočejší tattoo studio, kde jí udělali ďuznu do nosu a strčili tam cosi. vymlouvat tudle blbinu Michelle nemělo vůbec cenu. je dosti dost tvrdohlavá a když si něco umane, tak povětšinou to dopadne tak, jak si přeje. nějaké hlasy proti jsou házení hráchu o zeď. ale zkusil jsem to přeci. něco jsem blebtal, že se jí bude blbě smrkat a jiné jako zcela logické argumenty. ovšem nechytačka. logicky. Michelle je Michelle, nikdo jiný. když byla na té akci, kde jí prznili ten její pikantní frňák, tak jsem jakože hlídal děcko. v parku před tim podnikem. nebyl to nejmenší problém, protože děcko kupodivu zas spalo ve svém kočárku. probralo se přesně, když přišla jeho matka ze saloonu krásy.
zeptal jsem se Michelle, estli jí to bolelo, když jí propichovali nosík. zas zbytečné žvanění z mé strany. Michelle je hustokrutá, tak nějakou tu bolest či co vůbec necítí. přišlo mi ale přeci jen, že nějak něco je jinak, Michelle vůbec nenadávala. a to kolem byli lidi, psi, holubi, cyklisti a tak. čili jsem usoudil, že je potřeba jí spravit náladu, a tak jsem jí navrhnul, že zajdeme k Butlerovi na pár kousků. aby si zas mohla v klidu zanadávat, jaký tam čepuje starej Butler břečky.
9 názorů
Díky za vysvětlení, ještě je možné užívat místní Poštu, pod každým autorem je možnost Napsat zprávu.
Budeme se těšit na tvé texty.
díky za informaci. dlouho jsem Písmák jako platformu na publikování nepoužil, dávám si věci na své stránky a na facebook. ale koukám, že Písmák je zajímavý, líbí se mi to, jak to je udělané, jen to nemám ještě okaučovaný, jak na to tady. kdysi jsem tu byl denně, ale všecko pak smazal. a šli jsme na Literru.
stanislave, jen napsat, zda souhlasíš, sem, pod tvé dílko... bohužel adresná avi nelze na Novém Písmáku odesílat... červnová soutěž je pryč, tak příště, pokud budeš mít prózu např. v srpnu či září. Ozveme se.
když já nevím, jak to udělat, aby moje poznámka doputovala k tomu, kdo mi píše tady názor. jinak děkuji za přečtení a kritiky. samo sebou cokoliv s tím, co tady mám, můžete dělat.
Próza_měsíce
10. 07. 2023Ahoj, mohli bychom tvé dílko nominovat do soutěže Prózy měsíce, která zde pravidelně probíhá? Pokud bys souhlasil, napiš to sem, a díky. Redakce prózy.
Baví mě tvůj styl. Je jednoduchý, svým způsobem odtažitý, připomíná mi černobílou fotografii... k vykreslení atmosféry stačí.
Hovorová slova a novotvary jsem si v textu vyzobávala, hodí se tam.
K3 má pravdu s kategorií miniatura prozaická, je to minipovídka.
Budu se těšit na další, nestrojené a civilní příběhy ve tvém pohledu.