chodíš mi nad hlavou a houpáš větrem

Benetko, máš pravdu, hlad je sviňa a občas ho máme všichni, někteří i pořád... záleží na tom, po čem... :) Děkuju ti! moc

pro Evženie

Je. Havěť všelijaká. Dnaska se Baru urputně povalovala na jednom místě zahrady. Zvedla ji a ejhle. Myš. V rozkladu. Nešlo odolat... :) Děkuji.

pro lawenderr

No bodejť, ten má brnění. a možná i svýho koně, v pavučinách bývá vždycky všechno jinak... :)  Děkuju ti.

Pro Alegna

Když jsem si to přečetla, tak jsem přemýšlela. Mám to stejně. Hodně věcí. Smutek si hýčkám, máme se rádi. :) Děkuji!

Pro Janina

Jedině čas. :) Děkujiu ti...

Kočkodane, taky tě mám za ty roky ráda, ale víš, jak to je. Po pravdě, je mi smutno po Agátě a chybí mi z mých oblíbených hodně nicků. Přěšlapuju.  :)

Pro GoraDneska jsem si tam přitloukala prkno, viklalo se, je to velká výška. Kuna mi běhala nad hlavou, ale bude si muset zvykat, že je nás víc. Určitě to nebude ona, kdo jednou spadne... :) Nemáme domácí havěť, tak to jde... Děkuji!

pro Benetka

Pavouky i kuny mám ráda. Teď máme doma jednoho srandovního, skákacího. Podám zprávu... :)

Moc pěkné, pavpuci a kuny, to je ale havěti.

Líbí se mi první strofka, skvělá mini, je v ní všechno, teda skoro, kuna ne :) ale já šla po křižákovi ... :))

Moc hezké čtení, pohladilo, díky

Pavučiny mě fascinují a orosené, nebo po dešti nasvícené sluncem vypadají jak jemná dečka posetá drahokamy, nemůžu se na ně vynadívat. 

dneska si pro sebe beru - načítání neurčita dochuť jemným dipem smutku - je to tak přesné, když jsem s někým, hodně se směju, ale když jsem sama, bývá mi dobře v neurčitu s nádechem nostalgie

Neumím...

ale on určitě jo. 

Kdybych měl dělat přehled toho, co všechno umíš, tak bych – protože jsme na Písmáku – začal veršováním.

Ty kuny ti leží na srdci, Phil!

Mně v žaludku:-), potvory.

Pěkný text jako vždy u tebe!