Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePLOCHY
12. 06. 2002
3
0
864
Autor
Schella
Rozpovedať musím ti to, milený,
mám dve tváre, samodruhé, zo ženy
Jedna z nich verné slzy roní, narieka
pre pocit ruky tvojej, vieru v človeka
pokorne viesť sa nechá v tichý palác vôd
len ona, ty a rybí račí doprovod
druhá však vyháňa, trýzni ťa, omína,
beží od teba, popínavá rastlina;
na výstrahu lásky cerí britkú čeľusť
do náručí cudzích divých husí chce ujsť..
Neviem, Schellka, ale čudujem sa, kde sa podela Tvoja prirodzenosť na úkor archaickosti a konštruovanosti.
Nehnevaj sa na mňa - ale predtým to tak voňalo a farbilo...
zase som sa vratil: ale tu sa to nemeni,je to ocividne uz od zaciatku,ale ako vypoved,. cobynie,ale nic, tato ma len telo :)
no ta druha polovicka je super, ale yaciatok to kazi
2 schella: nenut sa pisat, lebo toto mi pripada dost nasilnicke....
Nezdá sa Ti, že to už takto (či veľmi podobne) bolo povedané toľko - toľkokrát?! Chcelo by to iné spracovanie, trochu sa odpútať od témy, etc. ...
NNo, ako hovorím, nie každý deň nedeľa býva.... Táto asi bez tipu, hoci pekných výrazov pár... A naozaj, kto z nás nie je rozpoltený? Aj muži sme, veru tak...
pěkně se to čte..jo líbí se mi to:-) slovenštinu mám většinou problém číst ale tohle mi nějak šlo
pěkně se to čte..jo líbí se mi to:-) slovenštinu mám většinou problém číst ale tohle mi nějak šlo