Je to v systému

Kolikrát za noc se ještě vzbudím,

abych si otevřel pivo a zapálil cigaretu?

Jak dlouho mě ještě bude uhánět

noční můra všedních dní?

Lidé neumí se učit, zdá se,

a já propadám v zoufalství,

že moje slova nebudou třeba.

Zatím však snad léčí, všechny,

zdravé i nemocné, velké i malé,

rozhazuji své informace,

jako bych z nich byl stvořen.

Už neprahnu po demokracii jako dřív,

již nezavrhuji komunismus jako dřív,

jediné, co dělám jako dřív,

je to pivo a cigareta.

Možná ještě někdy usnu,

to až pocítím, že je vše v pořádku,

zatím jen bloumám kolem polomrtvých lidí

a vyprchává ze mně pomalu život.

Až budeme jednou všichni otevřeni zkušenosti...