Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZ deníku Eduarda Techa
Autor
supizmus
Pondělí:
Pršelo
sledoval jsem ulici
jak po ní chodí tiší lidé s deštníky
kapky dopadaly na dlažbu
a v kalužích se tvořila kola
večer někdo dlouho nahlas mluvil na chodbě
Středa:
Ač jsem nemusel, dal jsem si budík na čtvrtou ráno
tramvají jsem jel k pobřeží
a celé dopoledne sledoval oceán
přemýšlel jsem, kolik tajemství se asi tak skrývá v jeho hlubinách
a kolik ve mně samém
Čtvrtek:
Bezcílně jsem chodil městem
čas od času jsem vešel do kostela
nebo sedl na lavičku
a pouze existoval
Jsem rád, že mohu být
Neděle:
Po mši jsem Ti chtěl napsat dopis
ale nenapadala mě žádná slova
šel jsem zase k oceánu
a nechal se unášet tajemstvím
koupal jsem se i když začalo pršet a zvedly se vlny
cestou domů jsem nastoupil do špatné tramvaje
a poznal tak část města
kde jsem nikdy nebyl
Pondělí:
Pršelo
sledoval jsem ulici
jak po ní chodí tiší lidé s deštníky
kapky dopadaly na dlažbu
a v kalužích se tvořila kola
večer někdo dlouho nahlas mluvil na chodbě
11 názorů
Radovan Jiří Voříšek
14. 08. 2023má to kouzlo
hloubku odžívaného času, který je mimořádný tím, že ještě pořád je-
Zeanddrich E.
12. 08. 2023
(( ..P.S.: jediné město, kde se tramvají dalo přijet téměř až k moři (na které si teď vzpomenu :) ) je asi (dneska polský) Gdaňsk :) ))
Moc dobrý. Takový autentický.
A nej je věta: "Jsem rád, že mohu být."
A "sedl na lavičku a pouze existoval ".
Možná bych si měl taky občas zařídit pár takových dní...
Někdy stačí jen být.
Eda může být rád, že jeho deník obsahuje i tento záznam: Jsem rád, že mohu být
A Kočkodan je rád, že toto dílko četl.