Atentát

Zapomenuto pravděpodobně opravdu nebylo.
Ale já jsem již zapomněl, co se tehdy stalo.
Smutné...

Ohavný skutek, který stál život tentokrát několika stovek nevinných lidí.
Nepočítám hanebné životy těch, kteří toto běsnění přímo způsobili.
Tragická zpráva, která jako vždy po chvíli zmizí v záplavě úžasných informací, kde a s kým se mediálně známá persóna slunila v bikinách, na koho vystrčila holou zadnici, nebo v tom co který politik, řekl, ukradl, říci měl, nebo neřekl.

Myslím si, že tentokrát bude ale vše asi trochu jinak.
Nejbohatší muž, zatím ještě dost bohaté země přišel při atentátu o svoje děti.
Jsem přesvědčen, že všichni, nejen ti mrtví pěšáci, prostě všichni, kteří s věcí měli cokoliv společného, dřív, nebo později, zemřou násilnou smrtí.
Spadnou se schodů, přejede je auto, ve svých úkrytech budou postříleni náhle zbohatlými spolubojovníky. Umím si představit, že jejich mrtvoly budou zašity do vepřových kůží a pohozeny na smetišti.
Pochopitelně o život přijdou i nevinní. Možná jejich ženy, děti…

Protože krev vlastních dětí není voda a peníze, jak všichni víme, ty jsou až na prvním místě, a nakládat s nimi lze různě.